Betty Fibichová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manžel | |
Betty Fibichová (16. březen 1846, Jilemnice - 20. květen 1901, Praha) byla česká operní zpěvačka (alt).
[editovat] Životopis
Altistka, dívčím jménem Barbora Hanušová, se v roce 1875 se provdala za Zdeňka Fibicha. Pěvecky se školila u A. Appé a krátce působila u německých divadel v Karlových Varech a Olomouci. Roku 1868 debutovala v Prozatimním divadle jako Abatyše v Bendlově Lejle a brzy se stala hvězdou souboru jak Prozatímního divadla, tak později Národního divadla. Do historie české opery se nesmazatelně zapsala tím, že právě její hlas poprvé zazněl v prostoru Národního divadla při slavnostní premiéře Smetanovi Libuše (11. červen 1881), když jako Radmila oslovila Libuši. Premiérovala i Pannu Rózu a Záviše. Pro její hlas Fibich komponoval altové role, Elišku v Bukovínu, Perchtu v Blaníku, a také Antonín Dvořák Homenu ve Vandě. Měla mohutný hlas velkého rozsahu a patentický projev, což znamenitě odpovídalo např. Donně Isabelle z Fibichovy Nevěsty messinské, která patřila k jejím nejlepším kreacím 1884.
