Betlém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Betlém (rozcestník).

Šablona:Infobox sídla světa Betlém (arabsky: بيت لحم‎, zvuk Bejt Lacḥm, doslova „dům masa“, hebrejsky: בית לחם‎, Bejt Lechem, doslova „dům chleba“, řecky: Βηθλεέμ, latinsky: Bethleem) je město v centrální části Západního břehu Jordánu, nacházející se přibližně 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Žije zde zhruba 30 000 obyvatel,[1][2] město je hlavním městem betlémského guvernorátu Palestinské samosprávy a centrem palestinského cestovního ruchu a kultury.[3][4] Tóra označuje Betlém jako město Davidovo, ve kterém byl korunován králem Izraele. Novozákonní evangelia podle Matouše a Lukáše označují Betlém jako místo narození Ježíše Nazaretského. Ve městě sídlí jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě, jejíž velikost se však v důsledku emigrace značně zmenšila.

V roce 529 př. n. l. bylo město vydrancováno během samaritánské revolty, avšak nedlouho poté došlo k jeho obnově na popud byzantského císaře Justiniána I. V roce 637 n. l. byl Betlém porobený arabským chalífou Umarem ibn al-Chattábem, který zdejším náboženským svatyním garantoval bezpečí. V roce 1099 se města zmocnili Křižáci, opevnili jej a nahradili jeho řecké pravoslavné duchovenstvo římskokatolickým. To bylo vyhnáno poté, co se města zmocnil sultán Saladin. Městské hradby byly zničeny roku 1250, když město dobyli Mamlúci a následně postupně obnoveny během nadvlády Osmanské říše.[5] Po pádu Osmanské říše během první světové války připadl Betlém pod správu Spojeného království v rámci Britského mandátu Palestina. Na základě plánu OSN na rozdělení Palestiny z listopadu 1947 měl Betlém připadnout arabskému státu a po izraelské válce za nezávislost z roku 1948 zůstalo město pod jordánskou správou. To se změnilo až v roce 1967, kdy Západní břeh Jordánu dobyl Izraelšestidenní válce. Od roku 1995 je Betlém na základě izraelsko-palestinských mírových dohod součástí Palestinské samosprávy.[5]

Demograficky je Betlém většinově muslimský, žije v něm však i jedna z největších palestinských křesťanských komunit. Betlémská aglomerace zahrnuje města Bejt Džala a Bejt Sachur a uprchlické tábory Ajda a Aza. Hlavním ekonomickým sektorem Betléma je cestovní ruch, jehož největší příjmy dosahují během Vánoc, kdy se křesťanští poutníci srocují v chrámu Narození Páně, jedné z nejstarších křesťanských svatyní, která byla postavena na místě Ježíšova narození svatou Helenou, matkou římského císaře Konstantina Velikého. V Betlémě existuje přes 30 hotelů a 300 řemeslných obchodů.[6] Při severním vjezdu do města se nachází významné židovské svaté místo, Ráchelin hrob.

Historie

Biblické zmínky

Další název pro Betlém je Efrata; Starý zákon také zmiňuje, že v blízkosti města zemřela Jákobova manželka Ráchel (Gen 48,7: „Když jsem přicházel z Rovin aramských, zemřela mi před očima Ráchel; bylo to v kenaanské zemi na cestě nedaleko Efraty a pochoval jsem ji tam u cesty do Efraty, to je do Betlému.“)

Starý zákon též říká, že Betlém je rodištěm izraelského krále Davida, proto se Betlém označoval jako Davidovo město (L 2,4: „Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,“)

Podle evangelií se zde narodil Ježíš Kristus (např. Mt 2,1: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:“ Herodes Veliký poté nařídil, aby ve městě byli zabiti všichni chlapci mladší dvou let: Mt 2,16: „Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.“; Marie a Josef kvůli tomu uprchli s malým Ježíšem do Egypta, zpátky do Izraele se vrátili krátce pro Herodově smrti; Ježíš své mládí prožil již v Nazaretu.

Pozdější historie

Centrum Betléma

Během povstání Bar Kochby (132 – 135 n. l.) bylo město zpustošeno, Římané posléze na místě Ježíšova narození vybudovali svatyni zasvěcenou Adónovi. Přibližně dvě století poté zde nechala Svatá Helena postavit vůbec první křesťanský kostel – chrám Narození Páně. V průběhu samaritánské revolty v roce 529 byl kostel zničen, brzy na to byl ale obnoven na popud byzantského císaře Justiniána I. V roce 614 dobyli Betlém Peršané, chrám Narození Páně však nechali netknutý.

Krátce poté, co byl v roce 637 Jeruzalém dobyt muslimskými vojsky, navštívil Betlém chalífa Umar ibn al-Chattáb a přislíbil, že chrám bude moci nadále sloužit křesťanům.

V roce 1099 dobyla Betlém křižácká vojska, na Vánoce roku 1100 zde byl Balduin I. korunován prvním králem Jeruzalémského království. V této době začal Betlém vzkvétat hlavně díky velkému množství křesťanských poutníků. Betlém byl znovu dobyt muslimy pod vedením Saladina v roce 1187 a křesťanští duchovní byli donuceni odejít (přičemž v roce 1192 byl některým z nich umožněn návrat). Betlém se nakrátko vrátil pod křesťanskou vládu v období 1229 – 1244; po nástupu sultána Bajbarse v roce 1250 muslimská tolerance vůči křesťanům značně opadla, křesťanský klérus byl opět donucen opustit město a v roce 1263 byly zničeny betlémské hradby. Město začalo trpět odlivem křesťanských poutníků, v následujících staletích se sem ale křesťané začali postupně vracet.

Od roku 1517 do konce 1. světové války městu vládli Osmané, s přestávkou v letech 1831 – 1841, kdy zde panoval egyptský vojevůdce Muhammad Alí. Po první světové válce byl Betlém začleněn do Britského mandátu Palestina.

Moderní město

Ulice v centru města

Po druhé světové válce měl Betlém na základě plánu OSN na rozdělení Palestiny připadnout do jeruzalémské zóny pod mezinárodní správou. V důsledku vypuknutí izraelské války za nezávislost dobyla Betlém jordánská armáda a stáhlo se sem množství arabských uprchlíků z oblastí obsazených Izraelem. Tento příliv uprchlíků natrvalo změnil demografickou strukturu města, křesťané ztratili většinu na úkor muslimů. Jordánsko udrželo kontrolu nad městem až do Šestidenní války v roce 1967, kdy bylo spolu s celým Západním břehem Jordánu obsazeno Izraelem.

Vnitřní prostory chrámu Narození Páně

Betlém byl poté jedním z míst ozbrojených střetů mezi Izraelci a Palestinci. V květnu roku 2002 se při vpádu izraelských sil zabarikádovalo v chrámu Narození Páně přibližně 180 Palestinců. Po několikatýdenním obléhání a devíti obětem na palestinské straně byli zbývající povstalci propuštěni. Izraelská armáda v chrámu posléze našla 40 výbušných zařízení.

Většina vjezdů do města je dnes pod kontrolou izraelské armády, pohyb obyvatelů Betléma do blízkého Jeruzaléma a okolí je omezován bezpečnostní bariérou a propustkami; od začátku druhé intifády v roce 2000 je získání takovéto propustky velice obtížné. Tato opatření mají pro Betlém negativní ekonomické i sociální dopady.

Hlavní turistickou atrakcí je chrám Narození Páně, každoročně se zde pořádají vánoční oslavy, v minulých letech však často poznamenané izraelsko-palestinským konfliktem. Ve městě se také nachází mešita; v centru města stojí kulturní centrum Bethlehem Peace Center.

Křesťanská menšina

Podíl křesťanů v Betlému každoročně klesá, zejména kvůli emigraci a celkově nižší porodnosti než u muslimské populace. V roce 1947 se křesťané podíleli na celkovém obyvatelstvu ze 75 %, v roce 1998 již jen z 33 %. K rozhodnutí křesťanů emigrovat přispívá hlavně špatná ekonomická situace a malé možnosti na vzdělávání. Křesťané také mohou snáze emigrovat do západních křesťanských zemí než muslimové.

Současná palestinská vláda se snaží betlémské křesťany podporovat, neboť v nich vidí vhodné prostředníky pro vyjednávání s evropskými státy a s USA.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Betlém na Wikimedia Commons

Reference

  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bethlehem na anglické Wikipedii.
  1. AMARA, Muhammad. Politics and sociolinguistic reflexes: Palestinian border villages. Amsterdam/Filadelfie: John Benjamins Publishing Company, 1999. 261 s. Dostupné online. ISBN 978-9027241283. S. 18. (anglicky) 
  2. BRYNEN, Rex. A very political economy: peacebuilding and foreign aid in the West Bank and Gaza. Washington: US Institute of Peace Press, 2000. 287 s. Dostupné online. ISBN 978-1929223046. S. 202. (anglicky) 
  3. KAUFMAN, David; KATZ, Marisa S. In the West Bank, Politics and Tourism Remain Bound Together Inextricably [online]. The New York Times, 2006-04-16 [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Places to Visit In & Around Bethlehem [online]. Bethlehem Hotel [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b History of Bethlehem [online]. Město Betlém [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PATIENCE, Martin. Better times return to Bethlehem [online]. BBC News, 2007-12-22 [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. 
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. 

Externí odkazy

Šablona:Geo dms

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA