Bethel Henry Strousberg
Dr. Bethel Henry Strousberg (20. listopadu 1823, Neidenburg, Prusko - 31. května 1884, Berlín) byl německý podnikatel židovského původu, později konvertoval ke křesťanství. Jeho manželkou byla Mary Ann Swan, která pocházela z chudé anglické šlechty a se kterou měl 7 dětí. Vlastnil několik sídel v Německu a Čechách.
Obsah |
[editovat] Sídla
- Sídelní palác v Berlíně Wilhelmstrasse. Dnes je zde britská ambasáda.
- Zbiroh, který přestavěl na novorenesanční zámek s anglickým parkem, pohodlné a velkorysé sídlo.
- Osek
- Točník, který koupil v roce 1868, nakonec jej nechal zpustnout.
[editovat] Kariéra „krále železnic“
Nejprve londýnský žurnalista. V roce 1850 získává doktorát práv na. filozofické fakultě Univerzity v Jeně. Od roku 1856 působí jako pojišťovací agent spol. Waterloo. Následně se věnuje výhradně budování železnic a s tím spojeným těžkým železárenským průmyslem v Evropě (Německo, Rumunsko, Francie, Rakousko). V roce 1862 získává první koncesi na stavbu železnice z Insterburgu do Tilsitu. V příštích letech následovaly další cesty, jako jsou Berlín - Görlitz. V roce 1868 získal koncesi pro stavbu rumunské železnice. V následujících letech kupuje panství Zbiroh, Mirošov a Osek. Z této lokality měl v plánu vybudovat středisko železářského průmyslu v Rakousko-Uherské monarchii. Zbudoval železnici, kterou napojil na dráhu Františka Josefa a dráhu Duchcovskou a Protivínskou. Následuje stavba železnice ze zbirožského nádraží a spojení Svaté Dobrotivé a Strašic. Plánuje dráhu od nádraží na Borku směrem na Kařez, Zbiroh a Františkov. V roce 1869 buduje uhelnou dráhu Rokycany - Mirošov a v roce 1875 staví ocelárny a válcovny v Kařeze. V moskevské komerční bance ukládá své nekryté akcie, avšak Rusové žádají zaplacení dluhů. V roce 1875 se vydává do Moskvy a Petrohradu jednat, ale je zatčen, uvězněn a po té vypovězen z Ruska. V říjnu roku 1875 je krajským soudem v Plzni a okresním soudem ve Zbirohu vyhlášen konkurz s celkovým dluhem 90 milionů zlatých. Vrací se do Berlína a následně do Londýna, píše autobiografii. V roce 1884 umírá v Berlíně ve velmi špatné finanční situaci. Je pohřben na hřbitově sv. Matyáše v Berlíně.
[editovat] Pokračovatel firmy
Max Hopfengärtner byl německý železářský odborník. V roce 1874 byl vedoucím Strousbergovy válcovny v Dobřívě a v ocelárnách v Borku. Do roku 1880 působil jako ředitel celého podniku, který po konkurzu vídeňská Hypoteční banka pronajala Strousbergovi. Nakonec odkoupil zbytky firmy a obnovil část železářských závodů v Holoubkově.
[editovat] Ocenění
- Nositelem řady pruských a rakouských vyznamenání.
- V roce 1857 obdržel Korunní řád IV. stupně
- Poslancem říšského sněmu ve Vídni
[editovat] Externí odkazy
