Bernhard Lichtenberg
| Blahoslavený Bernard Lichtenberg | |
|---|---|
| Probošt | |
.jpg) Fotografie | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | berlínská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 21. června 1899 světitel Georg von Kopp |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 3. prosince 1875 |
| Místo narození | Oława |
| Datum úmrtí | 5. listopadu 1943 (ve věku 67 let) |
| Místo úmrtí | Hof |
| Podpis |  |
| Svatořečení | |
| Beatifikace | 23. června 1996 Berlín beatifikoval Jan Pavel II. |
| Svátek | 5. listopadu |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Titul svatého | kněz a mučedník |
| Atributy | kněžská roucha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavený Bernhard Lichtenberg (3. prosince 1875, Oława – 5. listopadu 1943, Hof) byl německý římskokatolický duchovní, dómský probošt v Berlíně. Stal se obětí nacistického pronásledování katolické církve. Je uctíván jako blahoslavený mučedník. Jeho liturgická památka připadá na výroční den úmrtí (tzv. dies natalis), 5. listopad. V roce 2004 mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v německé obchodnické rodině v Oławě v dolnoslezském vojvodství. Jeho rodiče se jmenovali August a Emilie, rozená Hubrich. Vystudoval oławské Královské gymnázium, kde maturoval s vyznamenáním. Teologii studoval postupně v Innsbrucku a Wrocławi. Dne 21. června 1899 přijal vzkládáním rukou kardinála Georga von Koppa kněžské svěcení. První rok kněžské služby strávil v Nyse, následně sloužil nějaký čas jako vojenský kaplan. Poté vystřídal ještě několik duchovenských působišť.
V roce 1931 byl jmenován kanovníkem při berlínské katedrále sv. Hedviky Slezské. V roce 1938 se stal dómským proboštem. Navzdory nebezpečí prozrazení a vlastní perzekuce se snažil pomáhat nacisty pronásledovaným Židům. Po Křišťálové noci se při katedrálních nešporách za Židy veřejně modlil. Zdůrazňoval, že Kristův příkaz lásky k bližním se vztahuje na všechny lidi bez rozdílu. Kritizoval rovněž velmi otevřeně ministra propagandy Goebbelse. Též protestoval proti nacistickým eugenickým pokusům a s tím související eutanazii.
V roce 1941 byl na základě udání (udaly jej dvě ženy, které slyšely, jak se v kázání zastával Židů) uvězněn a Sondergerichtem (tj. "Zvláštním soudem") odsouzen ke dvouletému vězení. Po uplynutí dvou let však nebyl propuštěn. Jako "nenapravitelný" byl z nařízení soudu poslán do "ochranné vazby" do Dachau. Během transportu ale zemřel v důsledku celkového vyčerpání při zastávce v bavorském Hofu. Jeho mrtvé tělo bylo převezeno do Berlína a pohřbeno na starém hřbitově u katedrály. Odtud byly později jeho ostatky přeneseny do krypty v katedrále.
Beatifikován byl papežem sv. Janem Pavlem II. dne 23. června 1996 současně s Karlem Leisnerem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Brenda Gaydosh: Bernhard Lichtenberg. Roman Catholic Priest and Martyr of the Nazi Regime. Lanham 2017.
- Ludger Stühlmeyer: Gerechter unter den Völkern. Vesper zu Ehren des seligen Bernhard Lichtenberg. Mit einer Biografie und Zitaten. Geleitwort von Nuntius Eterovic. Verlag Sankt Michaelsbund, München 2017, ISBN 978-3-943135-90-9.
- Barbara Stühlmeyer, Ludger Stühlmeyer: Bernhard Lichtenberg. Ich werde meinem Gewissen folgen. Topos plus Verlagsgemeinschaft, Kevelaer 2013, ISBN 978-3-8367-0835-7.
- Gotthard Klein: Seliger Bernhard Lichtenberg. Regensburg 1997.
- Erich Kock: Er widerstand. Bernhard Lichtenberg. Dompropst bei St. Hedwig. Berlin 1996.
- Otto Ogiermann SJ: Bis zum letzten Atemzug. Das Leben und Aufbegehren des Priesters Bernhard Lichtenberg. Leipzig 1985.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernard Lichtenberg na Wikimedia Commons - Bernard Lichtenberg na stránkách Yad Vashem Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine. (anglicky)
