Benzoe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Benzoe, též pryskyřice benzoe či guma benzoe, je balzámová pryskyřice získávaná z kůry několika druhů stromů rodu Styrax (česky sturač). Používá se v parfémech, kadidlech a v lékařství. Hlavní složkou je kyselina benzoová.[1] Pro použití jako přídatná látka v potravinářství se označuje E906, v současné době však není mezi látkami povolenými v ČR ani v celé EU.

Název látky pochází z arabského lubān jāwī (لبان خاوي, „kadidlo z Jávy“), protože se benzoe vozila z Indonésie. Katalánští obchodníci, kteří lubān jāwī kupovali od maurských obchodníků, modifikovali slovo změnou a na e a vynecháním lu, takže vzniklo benjawi. Italové ho dále změnili na benjuì a nakonec se z něj stalo latinské benzoë.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pryskyřice benzoe je běžnou surovinou používanou při výrobě kadidel a parfémů, protože má vanilkovou vůni a fixativní vlastnosti. Je hlavní složkou kadidel používaných v Rusku a v dalších pravoslavných komunitách. Většina pryskyřice se spotřebuje v arabských zemích a v Indii, kde se spaluje na dřevěném uhlí. Používá se také pro výrobu vonných dřevěných destiček Bakhoor (بخور) a různých dalších podobných pryskyřičných přípravků v arabských zemích a v oblasti Somálského poloostrova. Je obsažena i v japonských, indických a čínských kadidlech a vonných tyčinkách a v tzv. arménském papíře (Papier d'Arménie). Pod názvem sambrani či sambraani je populární v Indii pro vykuřování vlasů a prevenci proti infekcím.

Existují dva typy pryskyřice benzoe: siamská a sumaterská. Siamská se získává ze stromů Styrax tonkinensis, rostoucích v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu. Sumaterská je obsažena ve stromech Styrax benzoin, které rostou na Sumatře. V obou případech se jedná o pryskyřice, které stromy vylučují při svém poškození.

V parfumerii se benzoe používá jako fixativ, zpomalující uvolňování esenciálních olejů a dalších vonných látek do vzduchu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benzoin resin na anglické Wikipedii.

  1. Pastrorova I, de Koster CG, Boom JJ. Analytic Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS HPLC-frit FAB-MS. Phytochem Anal. 1997, roč. 8, čís. 8, s. 63–73. DOI:10.1002/(SICI)1099-1565(199703)8:2<63::AID-PCA337>3.0.CO;2-Y.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu