Binjamin Mazar
| Binjamin Mazar בנימין מזר | |
|---|---|
 Benjamin Mazar v Bejt Še'arim, 1936 | |
| Rodné jméno | Binjamin Ze'ev Maizler |
| Narození | 28. června 1906 Ciechanowiec, Ruské impérium (nyní Polsko) |
| Úmrtí | 9. září 1995 (89 let) Jeruzalém, Izrael |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Univerzita Giessen |
| Povolání | archeolog, historik |
| Ocenění | Izraelská cena |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Profesor Binjamin Mazar (hebrejsky בנימין מזר, rodným jménem Binjamin Ze'ev Maizler; 28. června 1906 – 9. září 1995) byl izraelský archeolog, historik a průkopník syntézy biblického výzkumu a historické geografie.[1] V 50. letech byl rektorem a prezidentem Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Mezi jeho nejvýznamnější archeologické práce patří vykopávky podél západní a jižní zdi Chrámové hory v Jeruzalémě.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v městečku Ciechanowiec v carském Rusku (dnešní Polsko) a studoval na německých univerzitách v Berlíně a Giessenu. Po dokončení studií imigroval v roce 1929, ve 23 letech, do britské mandátní Palestiny, kde se stal členem Židovské palestinské průzkumné společnosti. Ve 30. letech řídil archeologické vykopávky v Ramat Rachel (1932) a Bejt Še'arim (1936-40), při kterých byly odhaleny pozůstatky Herodovské dynastie (zhruba 55 př. n. l. – 93 n. l.).[2] Vykopávky v druhém zmíněném místě patřily mezi jedny z prvních, které byly organizovány židovskou institucí a kromě pozůstatků Herodovské dynastie při ní byly odkryty velké židovské katakomby, datující se do 2. až 4. století n. l., známé jako pohřební místo židovského představitele rabiho Jehudy ha-Nasiho.
V roce 1943 se stal akademickým pracovníkem Hebrejské univerzity, kde později působil jako profesor (1951-77), rektor (1952-61) a nakonec jako prezident (1953-61).[2]
Mezi jeho nejvýznamnější archeologické práce patří vykopávky podél západní a jižní zdi Chrámové hory v Jeruzalémě, umožněné až izraelským dobytím východního Jeruzaléma během šestidenní války v roce 1967. Během archeologických prací trvajících deset let, byly nalezeny předměty z doby Prvního chrámu z 8. až 7. století př. n. l.[1]
V roce 1968 mu byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti židovských studií[1] a ocenění Jakir Jerušalajim (tedy „Úctyhodný občan Jeruzaléma“).[3]
Část jeho rodiny patří mezi uznávané odborníky izraelské archeologie. Jde především o vnučku Ejlat Mazarovou a synovce Amichaje Mazara. Švagrem Binjamina Mazara byl druhý izraelský prezident Jicchak Ben Cvi.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Binjamin Mazar vytvořil rozsáhlé dílo o izraelské archeologii čítající přes 300 titulů. Mezi vybrané z nich patří:
- Israel in Biblical Times (1941)
- The Mountain of the Lord (1975)
- Biblical Israel: State and People (1992)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c GREENBERG, Joel. Benjamin Mazar, 89, Israeli Biblical Archaeologist [online]. The New York Times, 1995-09-11 [cit. 2010-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Benjamin Mazar [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2010-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Recipients of Yakir Yerushalayim award [online]. město Jeruzalém [cit. 2018-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-06-2011. (hebrejsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Binjamin Mazar na Wikimedia Commons 
Osoba Benjamin Mazar ve Wikicitátech
- Izraelští archeologové
- Izraelští historikové
- Narození v roce 1906
- Narození 28. června
- Úmrtí v roce 1995
- Úmrtí 9. září
- Úmrtí v Jeruzalémě
- Polští Židé
- Členové Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání
- Pedagogové na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě
- Pohřbení na Har ha-Menuchot
- Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
- Nositelé Izraelské ceny
- Archeologové 20. století
- Historikové 20. století