Benetice (Světlá nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benetice
Lokalita
Charaktermístní část
ObecSvětlá nad Sázavou
OkresHavlíčkův Brod
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°41′1″ s. š., 15°21′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel17 (2023)[1]
Katastrální územíBenetice u Světlé nad Sázavou (3,81 km²)
Nadmořská výška555 m n. m.
PSČ582 91
Počet domů17 (2011)[2]
Benetice
Benetice
Další údaje
Kód části obce100170
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benetice (německy Benetitz) jsou vesnice, část města Světlá nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Součástí vesnice je osada Mezilesí, místními obyvateli také nazývaná Hory.

Benetice mají od roku 2003 svůj osadní výbor. Do roku 2011 byl osadní výbor tříčlenný.

V minulosti stávaly v Beneticích sklárny, po kterých se dodnes jmenují některá místa (Na sušírnách, nebo Sklárenský rybník). Poblíž se nachází rekreační středisko, bývalý pionýrský tábor. Na Benetické návsi stojí lípa, která zde byla vysazena v roce 1945 místním hajným Ladislavem Sveřepou.[3][4]

Nedaleko Benetic se nachází druhý nejvyšší vrchol Světelska a Ledečska – Žebrákovský kopec (601 metrů nad mořem). Z Benetic je krásně vidět hrad Lipnice, na kterém v letech 1999 až 2009 na přelomu července a srpna konal sraz Velorexů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Beneczicz (1375, 1425), Byneticze (1591 a 1636), Beneticze (1654) a Benetitz v letech 1787 a 1843. Místní jméno znamenalo ves lidí Beňatových.[5] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Benetic.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Benetic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[7] 2014[8] 2015[9] 2016[10] 2017[11] 2018[12] 2019[13] 2020[14] 2021[15] 2022[16] 2023[17]
Počet obyvatel 136 120 95 89 125 110 112 87 57 48 57 39 32 30
muži: 17, ženy: 13 		22
muži: 11, ženy: 11 		22
muži: 11, ženy: 11 		21
muži: 10, ženy: 11 		21
muži: 10, ženy: 11 		20
muži: 10, ženy: 10 		19
muži: 10, ženy: 9 		19
muži: 11, ženy: 8 		18
muži: 9, ženy: 9 		17
muži: 9, ženy: 8 		17
muži: 8, ženy: 9
Průměrný věk obyvatel Benetic
Rok 2011[7] 2014[8] 2015[9] 2016[10] 2017[11] 2018[12] 2019[13] 2020[14] 2021[15] 2022[16] 2023[17]
Průměrný věk 52,13
muži: 46,06,
ženy: 60,07 		55,64
muži: 48,37,
ženy: 62,92 		56,64
muži: 49,37,
ženy: 63,91 		56,79
muži: 47,85,
ženy: 64,91 		57,79
muži: 48,85,
ženy: 65,91 		53,15
muži: 41,22,
ženy: 65,09 		51,80
muži: 42,22,
ženy: 62,45 		49,35
muži: 39,38,
ženy: 63,06 		52,89
muži: 44,11,
ženy: 61,67 		54,50
muži: 45,11,
ženy: 65,06 		57,00
muži: 45,62,
ženy: 67,11

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v kategorii Benetice ve Wikizprávách.

Založení Benetic[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem vsi je Beňata, podle kterého získala ves své jméno. Původní ves se nacházela jihovýchodně od současných Benetic, u potoka naproti benetické myslivně. Tuto polohu potvrzují zde nalezené úlomky keramiky. Tyto úlomky jsou velmi podobné nálezům z hradů Lipnice a Orlíka u Humpolce, takže pravděpodobně pocházejí z 15. až 16. století. Od svého vzniku byla ves součástí světelského panství, se kterým má společné dějiny.

Místní samospráva[editovat | editovat zdroj]

V roce 1850 byly zřízeny okresy a Benetice patřily pod politický a soudní okres v Ledči nad Sázavou. V Beneticích byl založen obecní úřad, pod který patřily také osady Opatovice a Žebrákov. Opatovice se v roce 1931 osamostatnily. V roce 1960 byl obecní úřad zrušen a Benetice připadly pod Místní národní výbor v Mrzkovicích. Od 1. července 1980 jsou Benetice součástí Světlé nad Sázavou.[18] V roce 2003 byl v Beneticích založen osadní výbor.[19]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 1836[20] byly započaty práce na stavbě vůbec první silnice spojující město Světlá nad Sázavou a tehdejší okresní město Ledeč nad Sázavou, která vede přes Benetice. Silnice byla dostavěna v roce 1848. V té době byla nynější silnice vedoucí přes Mrzkovice ukončena v Leštince jako cesta. Silnice byla v roce 1971 vyasfaltována.

Část této silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byla 8. dubna 1988 rozhodnutím ministerstva vnitra ČSR (čj. SD/21 – 1649/88) vyřazena ze silniční sítě a převedena do kategorie účelové komunikace. Povrch této části bývalé silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byl naposledy rekonstruován v roce 1988.[21] Od té doby na ní bylo pouze provizorně opraveno několik vymletých děr, takže účelová komunikace dospěla do tak kritického stavu, že na ní byla snížena rychlost na 30 km/h.[21] Situace dospěla až do stavu, kdy se na projetí silnice uzavírali mezi mladými sázky.[22] Komunikace je tak považována za vůbec nejhorší komunikaci v kraji Vysočina.[23] Veškeré žádosti o opravu až do roku 2015 skončily neúspěchem. Pro Kraj Vysočina celá záležitost končí tím, že silnice byla vyřazena ze silniční sítě v roce 1988, takže podle mluvčí kraje Vysočina Jitky Svatošové není Kraj Vysočina vlastníkem této komunikace, a to i přesto, že v oficiálních mapách je Kraj Vysočina jako vlastník uváděn.[21] Podle starosty Vilémovic tím, že se Kraj komunikace vzdal, komunikace přešla do správy obcí, na jejichž katastru silnice leží, takže malou část komunikace, která leží v katastru Vilémovic se obec Vilémovice snaží vyspravit, zatímco obec Pavlov část komunikace ležící v katastru obce Pavlov opravit nechce.[21] Opravu nechce zajistit ani Světlá nad Sázavou, podle které by se o opravu měl postarat Kraj Vysočina.[21] V roce 2016 obyvatelé Benetic požádali o pomoc v této europoslance Tomáše Zdechovského, který poslal žádost o opravu této komunikace přímo hejtmanovi kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi.[21][24] Po jeho žádosti kraj Vysočina slíbil opravení nejkritičtějších úseků komunikace, tedy tří největších výmolů, které mají být zasypány, aby byla zajištěna sjízdnost pro vozy záchranné služby.[25]

Kraj Vysočina a město Světlá nad Sázavou se později dohodli na celkové opravě komunikace, po jejíž provedení bude komunikace převedena do majetku města Světlá nad Sázavou.[23][26] Mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová k této dohodě poznamenala, že občané nemají čekat zázraky, protože případné opravy budou svou zásadností korespondovat s významem komunikace, který je z pohledu 4 500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy Kraje Vysočina zanedbatelný.[23] Podle místostarosty Světlé nad Sázavou Josefa Hnika se město Světlá nad Sázavou případně, podle náročnosti administrace a doby trvání celého procesu, pokusí zařadit komunikaci opět do silniční sítě.[23]

Autobusové spojení[editovat | editovat zdroj]

Autobus do Benetic začal jezdit v roce 1972, po té, co byla vyasfaltována silnice.

V roce 1988 probíhala úprava silnice spojující města Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou přes Mrzkovice, autobusové spoje využívající této silnice byly proto odkloněny na silnici vedoucí přes Benetice, což bylo důvodem pro její opravu.

V roce 1993 došlo ke snížení počtu autobusových spojů do Benetic ze tří na dvě denně. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu autobusových spojů do Benetic ze dvou na čtyři denně. Později byl počet spojů snížen tak, že pravidelně autobus do Benetic jezdí jednou denně, dvakrát týdně je přidán ještě jeden autobusový spoj.

Skelná huť[editovat | editovat zdroj]

Nejspíše po lesní kalamitě na Světelsku byla Vítem Schindlerem asi v roce 1752 založena skelná huť.

Do roku 1752 provozoval huť zakladatel Vít Schindler, po něm ji měl až do roku 1767 pronajatou Josef Schindler, syn Víta Schindlera. Po něm ji převzal František Schindler, který byl nájemcem až do roku 1769. Dalším uváděným nájemcem od roku 1773 je Jan Hoffmann. Za jeho působení v huti pracovalo 58 lidí. Po smrti Jana Hoffmanna vedla huť jeho manželka, která se v roce 1786 znovu vdala. Jejím druhým manželem byl rozsochatecký skelmistr František Seewald, který řízení huti později převzal. Za jeho působení bylo v huti zaměstnáno 25 sklářů (8 až 9 tovaryšů, 1 až 2 učni) a sklo bylo dodáváno především firmě Fischer Kittel z Polevska. Po jeho odchodu v roce 1794 do sklárny ve Chraňboži benetická huť zanikla.

Skelná huť byla původně postavena nad dnešní vesnicí u cesty do Pavlova a v roce 1753 byla přemístěna k rybníku pod benetickou myslivnou. Huť byla dobře vybavena, patřila k ní draslovna, rybník a několik chalup. V huti se vyráběly především nápojové soupravy, z nichž většina byla určena pro vývoz do ciziny.

Přítomnost dnes již neexistující huti připomínají některé místní názvy, třeba Na Sušírnách, nebo Sklárenský rybník.

Jednotné zemědělské družstvo[editovat | editovat zdroj]

Po velkém přesvědčování rolníků bylo v obci v roce 1958 založeno jednotné zemědělské družstvo. Ještě téhož roku byly rozorány meze, aby na jaře následujícího roku mohlo začít společné hospodaření. Později se družstvo sloučilo s mrzkovickým družstvem Pokrok a v roce 1975 došlo k jejich sloučení se světelským JZD Nové Lány. V roce 1989 byly pozemky vráceny původním majitelům.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1375 – první písemná zmínka o Beneticích,
  • 1742 – založení skelné hutě Vítem Schindlerem,
  • 1752 – nájemcem hutě se stává Josef Schindler,
  • 1753 – přeložení skelné hutě na nové místo,
  • 1767 – 1769 – nájemcem hutě se stává František Schindler,
  • 1773 – nájemcem hutě se stává Jan Hoffmann,
  • 1786 – převzetí řízení hutě Františkem Seewaldem,
  • 1794 – odchod Františka Seewalda a zánik hutě,
  • 1832 – stavba nové budovy myslivny,
  • 1836 – začátek stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
  • 1848 – dokončení stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
  • 1850 – zřízení obecního úřadu v Beneticích (patřily pod něj i osady Opatovice a Žebrákov),
  • 1869 – sčítání lidu, v Beneticích žilo 136 obyvatel,
  • 1916 – odebrání zvonu ze zvoničky pro válečné účely,
  • 1931 – osamostatnění Opatovic,
  • 1936 – požár, při kterém vyhořela čtyři stavení včetně hostince,
  • 1956 – zavedení elektrického proudu,
  • 1958 – založení jednotného zemědělského družstva,
  • 1960 – zrušení obecního úřadu v Beneticích, obec připadla pod Místní národní výbor v Mrzkovicích
  • 1971 – vyasfaltování silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
  • 1972 – začátek pravidelné autobusové dopravy,
  • 1975 – sloučení benetického a mrzkovického družstva s JZD Nové lány ve Světlé nad Sázavou,
  • 1980 – Benetice se staly součástí Světlé nad Sázavou,
  • 1989 – navrácení pozemků původním majitelům v restitucích,
  • 1999 – požár, při kterém od blesku vyhořelo jedno stavení (18. září),
  • 2000 – posvěcení nové zvoničky,
  • 2003 – ustanovení osadního výboru,
  • 2008 – spuštění internetových stránek vsi,
  • 2014 – oprava opevnění hráze vodní nádrže a její odbahnění.[27]

Místní památky[editovat | editovat zdroj]

Zvonička
  • Zvonička v rohu návsi. Před ní je na kamenném podstavci umístěn litinový kříž. Zvon není původní, neboť ten původní byl v roce 1916 odebrán pro válečné účely. Původní zvonička byla kovová. Nová zvonička a umělecky renovovaný kříž byly posvěceny dne 5. srpna 2000. Obřad byl vykonán kanovníkem Josefem Růtem z Hradce Králové, jehož otec se v Beneticích narodil. Koncelebroval mu mons. Josef Pospíšil.
  • Křížek u cesty do Mezilesí
Křížek u cesty do Mezilesí
  • Hájenka – Původní budova se nedochovala. V roce 1832 byla na jejím místě postavena současná budova hájenky. Naproti hájence byl postaven pionýrský tábor, jehož se hájenka stala součástí. Pionýrský tábor byl později využíván jako rekreační středisko. Byl zde vybudován venkovní bazén. Za dob socialismu sem jezdili pionýři z různých zemí, hlavně z Maďarska, Polska a Německa.

Okolní obce a osady[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti spojené s Beneticemi[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

  • Náves (jaro 2009)
    Náves (jaro 2009)
  • Silnice od Světlé nad Sázavou
    Silnice od Světlé nad Sázavou
  • Silnice od Ledče nad Sázavou
    Silnice od Ledče nad Sázavou
  • Rekreační středisko v Beneticích
    Rekreační středisko v Beneticích
  • Pohled z Benetic na druhý břeh řeky Sázavy
    Pohled z Benetic na druhý břeh řeky Sázavy
  • Pohled na obec
    Pohled na obec
  • Pohled na obec
    Pohled na obec
  • Pohled na obec
    Pohled na obec
  • Pohled na obec
    Pohled na obec

Zmínky o Beneticích[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 se v Beneticích a blízkém okolí natáčel film Mrtvý les, ve kterém hlavní roli ztvárnil Tomáš Hanák.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Eva Pejcharová: Světelský zpravodaj, únor 2024.
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ VÍŠEK, Jiří. Benetice mají památnou lípu svobody. Havlíčkobrodský Deník.cz. Květen 2014. Dostupné online. 
  4. ↑ BROŽ, Filip. Lípa svobody. Havlíčkobrodský Deník.cz. Červen 2016. Dostupné online. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 52. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559. 
  7. ↑ a b Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2011. Světelský zpravodaj. Únor 2011, s. 4. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.  Archivováno 14. 6. 2015 na Wayback Machine.
  8. ↑ a b Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou. Světelský zpravodaj. Únor 2015, s. 5. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.  Archivováno 14. 6. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Z činnosti odboru správního, školství a živnostenského. Světelský zpravodaj. Únor 2016, s. 4. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17.  Archivováno 17. 9. 2016 na Wayback Machine.
  10. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Z odboru správního, školství a živnostenského. Světelský zpravodaj. Únor 2017, s. 4. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-07.  Archivováno 7. 10. 2018 na Wayback Machine.
  11. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Z odboru správního, školství a živnostenského. Světelský zpravodaj. Březen 2018, s. 8. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-07.  Archivováno 7. 10. 2018 na Wayback Machine.
  12. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Z činnosti odboru správního, školství a živnostenského. Světelský zpravodaj. Únor 2019, s. 6. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2020. Světelský zpravodaj. Únor 2020, s. 6. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou. Světelský zpravodaj. Únor 2021, s. 5. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné online. 
  15. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2022. Světelský zpravodaj. Únor 2022, s. 7. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné online. 
  16. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2023. Světelský zpravodaj. Únor 2023, s. 5. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. 
  17. ↑ a b PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2024. Světelský zpravodaj. Únor 2024. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. 
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 35. 
  19. ↑ Zpráva Zřízení osadního výboru v Beneticích ve Wikizprávách
  20. ↑ BÖHM, Josef. Stalo se. Světelský zpravodaj. Březen 2016, s. 10. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-12.  Archivováno 12. 2. 2019 na Wayback Machine.
  21. ↑ a b c d e f VOKÁČ, Martin. Silničku v dezolátním stavu nikdo nechce. A lidem jde kvůli ní o život. iDNES.cz [online]. 2016-04-29 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ Odpolední zprávy[nedostupný zdroj], Prima, 2016-05-10, začátek reportáže v čase 04:00 od začátku vysílání, reportáž je oznámena i v úvodním přehledu reportáží
  23. ↑ a b c d VOKÁČ, Martin. Kraj nechá opravit nejhorší cestu Vysočiny, udržovat ji bude město Světlá. iDNES.cz [online]. 2016-08-23 [cit. 2016-09-15]. Součástí článku je video z průjezdu po komunikaci. Dostupné online. 
  24. ↑ BROŽ, Filip. Ledečsko trápí špatný stav silnic. Havlíčkobrodský Deník.cz. Duben 2016. Dostupné online. 
  25. ↑ BROŽ, Filip. Kraj slíbil, že opraví silnici do Benetic. Havlíčkobrodský Deník.cz. Květen 2016. Dostupné online. 
  26. ↑ FIALOVÁ, Jitka. Dohoda: Akutní ohrožení obyvatel Benetic je zřejmě zažehnáno. Světelský zpravodaj. Září 2016, s. 6–7. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.  Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
  27. ↑ KRAJANSKÁ, Vladimíra. Z odboru majetku, investic a regionálního rozvoje. Světelský zpravodaj. Leden 2015, s. 4–7. Vydavatel: KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-12.  Archivováno 12. 2. 2019 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992. 155 s. ISBN 80-7038-284-8. 
  • PLEVA, František. Toulky vrchovinou. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 337 s. ISBN 978-80-86559-65-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Světlá nad Sázavou
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benetice_(Světlá_nad_Sázavou)&oldid=23687709“