Benetice
| Benetice | |
|---|---|
 Centrum Benetic od kostela sv. Marka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′52″ s. š., 15°52′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 196 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,91 km²[2] |
| Nadmořská výška | 566 m n. m. |
| Počet domů | 66 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Benetice Benetice č. p. 46 675 06 Benetice ou |
| Starosta | Karel Houzar |
| Oficiální web: www | |
  Benetice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590304 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benetice (s předložkou 2. pád do Benetic, 6. pád v Beneticích, německy Benetitz[4]) jsou obec ležící severně od města Třebíče. Obec se dělí na dvě části, vlastní Benetice a vesnici Věstoňovice. Benetice patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč a má 196[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Čechtín, Bochovice, Horní Vilémovice a Hroznatín.
Název
Název se vyvíjel od varianty Benedicze (1556), Benietitz (1678), Benetitz (1718), Benetitz a Benedice (1846), Benetitz a Benetice (1872) až k podobě Benedice v roce 1881. Místní jméno odkazuje na dobu, kdy vesnice náležela klášteru sv. Benedy. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Benetic.[5]
Geografická charakteristika
Benetice se prostírají na svazích úzkého údolí, svažujícího se k jihu do povodí Klapovského potoka, vzdáleny asi 10 km severně od Třebíče ve výšce 566 m nad mořem. Katastrální území obce má rozlohu 491 ha a současný počet obyvatel je 192, z toho 56 připadá na místní část Věstoňovice. Věstoňovice jsou od Benetic vzdáleny necelý kilometr jižním směrem. Je zde 12 domů a se svými 56 obyvateli jsou nejlidnatější obcí třebíčského okresu (asi 5 osob na jeden dům).
Historie
Benetice byly založeny nejpozději v první polovině 13. století jako kolonizační ves na klášterství třebíčských benediktýnů a až na krátké období patřily k velkostatku třebíčskému. Podle zakladatele benediktinského řádu Benedikta (ve staročeštině Benety) dostaly Benetice své jméno. Počátkem 15. století byly klášterem zastaveny světským majitelům, z nichž se roku 1409 připomíná Stibor z Benetic. K třebíčskému panství pak obec náležela až do zrušení patrimoniální správy (1848).[6]
Dnes[kdy?] mají Benetice 53 domů a 196[1] obyvatel. Nejčastější příjmení je „Krejčí“. Je zde škola, prodejna smíšeného zboží, kulturní dům. Pošta byla zrušena na jaře roku 2011. Na rok 2008 byla naplánována výstavba veřejného vodovodu. Obec měla vlastní samosprávu až do roku 1979, kdy byla integrována pod místní národní výbor Svatoslav. Od roku 1990 mají Benetice opět samosprávu vlastní.
Starostové
- 1990–1998 - Antonín Houzar
- 1998–2010 - Jiří Vlach
- 2010–dosud - Karel Houzar
Znak a prapor
Znak a prapor byly Beneticím uděleny parlamentem České republiky dne 9. ledna 2003. Hlavní figurou návrhu znaku a praporu obce byl zvolen okřídlený lev sv. Marka s knihou v tlapách, doplňující mnišské kápě připomínají původní benetickou vrchnost – třebíčské benediktýny. Základní barvy znaku i listu praporu byly převzaty z heraldiky dlouhodobých majitelů třebíčského panství – hrabat z Valdštejna (později z Valdštejna-Vartenberka).
Pamětihodnosti
Kostel svatého Marka a fara
Hlavní dominantu obce tvoří kostel sv. Marka, farní kostel Římskokatolické farnosti Benetice. Byl vystavěn mezi lety 1853 a 1859[7]. Stavbu řídil známý třebíčský stavitel Dominik Herzán. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami.
Rovněž fara je stará památná budova postavená ještě ke starému kostelíku v létech 1760 za vlády císaře Josefa I. Střecha je opatřena břidlicovou krytinou, která v roce 1999 prošla generální opravou.
Škola
Škola se datuje od znovuzřízení fary roku 1785.[7] Tehdy se vyučovalo v dřevěné chalupě a navštěvovaly ji děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi. V roce 1820 byla postavena škola zděná. Když počet dětí vzrostl na 180 byla roku 1889 odškolena Svatoslav a roku 1892 Horní Vilémovice. V Horních Vilémovicích zanikla škola v roce 1949 a ve Svatoslavi v roce 1978. V říjnu roku 1949 byla v Beneticích otevřena nová moderní školní budova a původní přestala sloužit svému účelu. Činnost školy vykonává příspěvková organizace Základní škola Benetice okres Třebíč. Škola je malotřídní. Dochází do ní asi 20 dětí z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi.
Hasičský sbor
Hasičský sbor Benetice byl založen v roce 1942. Stavba Nové hasičské zbrojnice byla zahájena v roce 1956 na návsi, kde dříve stávala obecní kovárna a pastouška. Zbrojnice byla dokončena v roce 1959. V roce 1961 byla pořízena druhá motorová stříkačka, kterou roku 1992 nahradila moderní P12. Za dobu téměř 65 let pomáhali místní hasiči likvidovat asi 20 požárů. Již řadu let se družstvo mužů účastní soutěží v požárním sportu po celé republice a dosahuje vynikajících výsledků, což potvrdila i jejich účast v extralize kde v roce 2012 obsadilo družstvo Benetic 3. místo.
Ochrana přírody. Krajinný ráz
V blízkosti obce se nachází památný strom „Velký Javor“, jehož stáří se odhaduje na 600 roků. Roste na okraji lesa pár set metrů od Věstoňovic v nadmořské výšce 586 m a obvod kmene činí úctyhodných 750 cm. I tento památný strom byl zařazen do dokumentárního cyklu moderovaného Luďkem Munzarem „Paměť stromů“. Z větší části je katastr obce začleněn do Přírodního parku Třebíčsko rozprostírající se na ploše téměř 10 000 ha. Oblast je zajímavá rozptýlenými žulosyenitovými ostrůvky a balvanitými útvary. Ráz krajiny je převážně kulturní a jen místy se zachovala původní vegetace. Jsou to především zbytky kostřavových pastvin s koniklecem velkokvětým, vstavačem obecným, smilem písečným a dalšími druhy. Kraj je vhodný pro houbaře, hluboké lesy jsou protkány turistickými trasami a i cykloturista si zde přijde na své.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 214 | 234 | 267 | 250 | 230 | 244 | 252 | 159 | 185 | 175 | 193 | 198 | 183 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 49.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 61.
- ↑ MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 12. Dostupné online.
- ↑ a b Dvorský, l. c., str. 170.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Literatura
- DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Třebický okres. 1. vyd. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benetice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Benetice ve Wikislovníku- Benetice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- statistické údaje obce Benetice
- fotogalerie
