Benedikt, poustevník na Skalce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Benedikt, poustevník na Skalce
socha sv. Benedikta, Nitra, biskupství
Mučedník
Narození
Úmrtí okolo roku 1034 Skalka u Trenčína, Slovensko
Svátek 17. července
Pohřben katedrála sv. Emmeráma (Jimrama) v Nitře, Slovensko
Svatořečen 1083 papežem Řehořem VII.
Uctíván církvemi Římskokatolická církev
Významné zasvěcené kostely Kysucký Lieskovec, Nitra, Radôstka, Skalka u Trenčína.
Patronem Nitry, Nitranské diecéze, vorařů

Svatý Benedikt, poustevník na Skalce (? – 1034), známý též pod slovanským jménem Beňadik, je první slovenský mučedník, žák sv. Svorada, oba společně patrony Nitry a Nitranské diecéze.

Benedikt žil nejprve v klášteře na Zoboru. Zde poznal svatého mnicha a poustevníka Svorada. Stal se jeho oddaným žákem a pomocníkem ve stáří. Svorad Ondřej přijal nabízenou pomoc a využil této příhodné okolnosti, aby požádal opata o dovolení uchýlit se ještě do odlehlejší samoty v jeskyni nad řekou Váhem poblíž Trenčína. Benedikt dosloužil Svoradovi až do smrti r. 1030. Sám pokračoval v poustevnické tradici svého učitele a dále žil v jeskyni na Skalce, jak se tomuto místu začalo říkat. V roce 1034 byl přepaden lupiči a zabit. Jeho mrtvé tělo svrhli do Váhu. Legenda praví, že po jeho smrti sedával velký orel na břehu řeky, dokud lidé nepochopili, že je chce upozornit na mrtvé světcovo tělo. Voraři, kteří si první všimli podivného chování ptáka, si zvolili Benedikta za svého patrona a ochránce.

V roku 1224 založil na místě poustevnické jeskyně nitranský biskup Jakob z úcty k Benediktovi benediktinský klášter.

Mučedník Benedikt byl svatořečen roku 1083 papežem Řehořem VII. z podnětu uherského krále Ladislava I.

Hlavním a zřejmě i jediným zdrojem informací o životě poustevníka a mučedníka Benedikta je latinská Legenda o poustevnících Svoradovi-Ondřeji a Benediktovi z pera jejich současníka Maura, biskupa uherského Pětikostelí. V této legendě světec vystupuje především jako svědek hrdinských ctností svého učitele sv. Svorada. Autor legendy biskup Maurus doslova píše: Do našeho tedy kláštera zasvěceného blaženému biskupovi Martinovi, zmíněný mnich Benedikt chodil a mně, co následuje o jeho (Svoradově) ctihodném životě, vyprávěl…

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUDÁK, Viliam. Z múdrosti našich otcov. Nitra : Biskupský úrad, 2007. ISBN 978-80-969711-9-0. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]