Benchmarking

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Benchmarking je nástroj strategického managementu, se kterým poprvé přišla firma Xerox Corporation na počátku 80. let 20. století.

Jedná se o nepřetržitý a systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit.[1]

Hlavní zásady[editovat | editovat zdroj]

  1. zásada čínského generála Sun-c (cca 500 př. n. l.): Jestliže znáš svého nepřítele a znáš-li i sám sebe, nemusíš se bát o výsledek stovky bitev.
  2. zásada: Buď nejlepším z nejlepších.

Postup benchmarkingu[editovat | editovat zdroj]

  1. Zjištění pozice společnosti na trhu, poznání činností firmy a zjištění slabin a předností společnosti. Spolu s těmito zjištěními se tyto vedení firmy a analytici snaží kvantifikovat.
  2. Zjištění pozice konkurence na trhu a také zjištění, jakými způsoby si zajišťuje svůj podíl na konkrétním trhu. Následuje zjištění slabin a předností konkurentů a jejich kvantifikace.
  3. Definice faktorů úspěchu a to na základě zjištěných informací od vlastní společnosti, tak i od společností konkurujících na daném trhu. Navazuje i přebírání definovaných faktorů a zjištěných předností konkurence. Jedná se o napodobení či modifikace předností konkurence.
  4. Pokus o získání převahy nad konkurenty a využití znalostí a předností společnosti.
  5. Opakovat tyto kroky tak často, jak to bude možné a nutné.

Smysl benchmarkingu[editovat | editovat zdroj]

Smyslem benchmarkingu je zjištění pozice vlastní společnosti na trhu a její zlepšení na základě srovnání s konkurencí a s důrazem na využití vlastních předností a potlačení vlastních nedostatků. Součástí zlepšení by mělo být i učení se od konkurenčních společností.

Druhy benchmarkingu[editovat | editovat zdroj]

Konkurenční[editovat | editovat zdroj]

Soustředí se na produkt a jeho porovnání s přímými konkurenty. Uplatňuje se mezi firmami nabízejícími stejný či podobný produkt nebo službu. Jedná se o nejnáročnější druh benchmarkingu.

Funkcionální[editovat | editovat zdroj]

Zaměřuje se na jednu nebo více funkci organizace.

Procesní (generický)[editovat | editovat zdroj]

Zajímá se o konkrétní procesy organizací, které provozují podobnou činnost, avšak nemusí se jednat o konkurenty.

Zákaznický[editovat | editovat zdroj]

Srovnává poskytované služby organizací s požadavky zákazníků.

Taktický[editovat | editovat zdroj]

Sleduje procesy v jednotlivých odvětvích.

Interní a externí benchmarking[editovat | editovat zdroj]

Podle zaměření se na interní prostředí společnosti a nebo celkový trh se benchmarking dělí na interní a externí.

Interní[editovat | editovat zdroj]

Používá se většinou u velkých a globálních společností, porovnávají a zjišťují se techniky a přístupy k práci uvnitř společnosti a u různých útvarů, které zvládají podobné či stejné úkoly lépe.

Externí[editovat | editovat zdroj]

Používá se u malých a středních společností, využívá se metody porovnávání s konkurencí, často se naráží na legálnost zjišťování informací od konkurence.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. dopl. vyd. Praha : Management Press, 2004. ISBN 80-7261-110-0. S. 132.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]