Bellovy laboratoře
| Bellovy laboratoře | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | společnost s ručením omezeným |
| Datum založení | 1925 |
| Zakladatel | Alexander Graham Bell |
| Adresa sídla | Murray Hill, Spojené státy americké |
| Souřadnice sídla | 40°41′0″ s. š., 74°24′1″ z. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | informační technologie a softwarový průmysl |
| Mateřská společnost | Nokia (od 2016) |
| Majitel | Nokia |
| Ocenění | Národní medaile za technologii a inovace Technical Grammy Award |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bellovy laboratoře (také známy jako Bell Labs a předtím jako AT&T Bell Laboratories a Bell Telephone Laboratories) jsou součástí výzkumné a vývojové organizace Alcatel-Lucent a dříve byly součástí Bell System Spojených států.
Bellovy laboratoře si zvolily za ústředí Murray Hill v New Jersey v USA. Provádějí výzkum a vývoj zařízení po celém světě. Jde o největší koncentraci zařízení v severní části New Jersey.
Původ a dějiny lokality[editovat | editovat zdroj]
Bell Telephone Laboratories založil v roce 1925 Walter Gifford, který se později stal prezidentem AT&T, jako samostatný celek, který by převzal práci vedenou Western Electric’s engineering. Vlastnictví Bell Labs bylo rovnoměrně rozděleno mezi AT&T a Western Electric. Jeho nejdůležitější prací bylo navrhovat a podporovat vybavení Western Electric. Někteří pracovníci byli přiděleni do hlavního výzkumu, který přitahoval velkou pozornost. Od roku 1940 se důležitým centrem stal New York.
Mezi historická místa Bellových laboratoří v New Jersey patřila Crawford Hill, Deal, Freehold, Holmdel, Lincroft, Long Branch, Middletown, Murray Hill, Princeton, Piscataway, Red Bank a Whippany. Z nichž Crawford Hill, Holmdel, Murray Hill, a Whippany zůstala. Největší pobočka vyrostla v Illinois, v Naperville-Lisle, s 11 000 zaměstnanci. Zařízení byla v Columbusu ve státě Ohio, Allentown a Breinigsville v Pensylváni, dále Westminster v Coloradu. Od roku 2001 bylo postupně mnoho poboček a laboratoří zcela uzavřeno.
Objevy[editovat | editovat zdroj]
Na svém vrcholu byly Bellovy laboratoře předním zařízením tohoto typu, vyvíjející rozsáhlou paletu revolučních technologií, zkoumající radiovou astronomii, tranzistor, laser, informační teorii, operační systém UNIX, a programovací jazyk C. Bylo jim uděleno 9 Nobelových cen:
- 1937 Clinton J. Davisson obdržel Nobelovu cena za fyziku za demonstraci vlnových vlastností částic.
- 1956 John Bardeen, Walter H. Brattain a William Shockley dostali Nobelovu cenu za fyziku za vynález tranzistoru.
- 1977 Philip W. Anderson obdržel Nobelovu cenu za fyziku za své teorie v oblasti elektronické struktury magnetického a chaotického uspořádání.
- 1978 Arno A. Penzias obdržel sdílenou Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.
- 1997 Steven Chu obdržel sdílenou Nobelovu cenu za svoji práci na laserovém ochlazování.
- 1998 Horst Störmer, Robert Laughlin, a Daniel Tsui obdrželi Nobelovu cenu za fyziku za jejich práci o zlomkovitém kvantovém Hallově jevu.
- 2009 Willard S. Boyle a George E. Smith získali Nobelovu cenu za fyziku za vynález CCD čipu.
- 2014 Eric Betzig získal sdílenou Nobelovu cena za chemii za svou práci na fluorescenční superrozlišovací mikroskopie.
- 2018 Arthur Ashkin získal sdílenou Nobelovu cenu za fyziku za práci na „laserové pinzetě“.
1920[editovat | editovat zdroj]
Během svého prvního roku působení poprvé veřejně demonstrovaly Bellovy laboratoře fax.
1930[editovat | editovat zdroj]
Ve 30. letech Karl Jansky prokázal, že zdroj rádiového rušení je bezpečně mimo Zemi, neboť vychází ze středu Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce. Badatelé Clinton Davisson a George Paget Thomson získali Nobelovu cenu za fyziku.Vědci zjistili, že elektrony se mohou ohýbat stejně jako světelné vlny.
1940[editovat | editovat zdroj]
Na počátku roku 1940 vynalezl Russell Ohl fotočlánek. V roce 1943 výzkumníci Bellovy laboratoře vytvořili SIGSALY, jedná se o systém rozšířeného spektra. V roce 1947 vynalezli John Bardeen, William Bradford Shockley a Walter Houser Brattain tranzistor, který je považován za jeden z nejdůležitějších vynálezů Bellových laboratoří.
Kalkulátory[editovat | editovat zdroj]
- Model I – Complex Number Calculator – leden 1940, pro počítání s komplexními čísly, jehož autory jsou Samuel Williams a George Stibitz
- Model II – Relay Calculator nebo také Relay Interpolator- září 1943
- Model III – Ballistic Computer- červen 1944
- Model IV – Bell Laboratories Relay Calculator- březen 1945
- Model V – Bell Laboratories General Purpose Relay Calculator – byly zkonstruovány dva: první v červenci roku 1946 a druhý v únoru roku 1947
- Model VI – listopad 1950, rozšíření Modelu V
1950[editovat | editovat zdroj]
V roce 1950 bylo méně vynálezů a na straně vědců byla sponzorována menší aktivita.
1960[editovat | editovat zdroj]
V roce 1960 Dawon Kahng a Martin Atalla vynalezli MOSFET(Metal Oxide Semiconductor FET) je polem řízený tranzistor.V roce 1962 vynalezli Gerhard M. Sessler a James Edward Maceo West elektretový mikrofon. V roce 1964 Kumar Patel sestrojil první výkonný laser s oxidem uhličitým jako aktivní látkou.
1970[editovat | editovat zdroj]
V roce 1972 Dennis Ritchie vyvinul programovací jazyk C, pro psaní v operačním systému UNIX.
1980[editovat | editovat zdroj]
V roce 1982 objevili Horst Störmer a bývalí badatelé Bellových laboratoří Robert B. Laughlin a Daniel C. Tsui zlomkovitý kvantový Hallův jev. Za tento objev získali v roce 1998 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1983 Bjarne Stroustrup vyvinul programovací jazyk C++, který byl rozšířením programovacího jazyka C, vyvinutého Bellovými laboratořemi v roce 1970.
1990[editovat | editovat zdroj]
V roce 1994 vynalezl Federico Capasso a jeho spolupracovníci kaskádní laser. Ve stejném roce přišel Peter Shor s kvantovým algoritmem faktorizace.
2000[editovat | editovat zdroj]
V roce 2003 byla v Murray Hill v New Jersey vytvořena nanotechnologická laboratoř. V roce 2005 se Dr. Jeong Kim, dřívější prezident Lucent's Optical Network Group, stal presidentem Bellových laboratoří. V dubnu roku 2006 podepsala firma Lucent Technologies, která je mateřskou společností Bellových laboratoří, smlouvu o sjednocení s firmou Alcatel.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell Laboratories na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bellovy laboratoře na Wikimedia Commons - Bell Labs
