Bejtar (pevnost)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bejtar (hebrejsky ביתר‎‎, také přepisováno Betar), starověké pevnostní město, jež jako poslední vzdorovalo Římanům za povstání Bar Kochby. Jeho zbytky jsou identifikovány v Chirbet al-Jehúd uvnitř současné palestinské obce Battir, 7 km jihozápadně od Jeruzaléma.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z vykopávek vyplývá, že bylo místo osídleno od doby železné do doby římské. Město je zmíněno v Babylónském talmudu, traktátu Gitin 57ab. Na jaře r. 135 se stalo město posledním útočištěm Bar Kochby a jeho vojska. Římané jej obklíčili a v létě 135 dobyli, podle židovské tradice dne 9. avu. Místo bylo opuštěno až do doby osmanské.

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Ze starověkého Bejtaru zbyly jen malé zbytky hradeb. Dochovaly se částečně stopy po římských vojenských táborech a obléhacího náspu.
Ejn al-Balad. Cisterna na vodu, dlouhá 65 m, zásobená vydatným pramenem. Vedle ní je římský nápis z doby obléhání, zmiňující 5. a 11. legion.
Tento pramen se stal důvodem, proč byla v této vsi postavena železniční stanice v roce 1892. O tuto železnici byly také těžké boje za války za nezávislost.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]