Beg Bajazid
| Beg Bajazid |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Hudba | Ján Cikker |
| Libreto | Ján Smrek |
| Počet dějství | 3 a prolog |
| Originální jazyk | slovenština |
| Literární předloha | Samo Chalupka: Turčín Poničan |
| Datum vzniku | 1955-56 |
| Premiéra | 6. února 1957, Bratislava, Slovenské národní divadlo |
| Česká premiéra | 13. prosince 1957, Praha, Smetanovo divadlo |
Beg Bajazid je druhá opera slovenského skladatele Jána Cikkera na libreto básníka Jána Smreka z 50. let 20. století.
Obsah |
Vznik díla [editovat]
Po jednoznačném úspěchu své první, folklorizující opery Juro Jánošík si Cikker k následující opeře vybral opět historický námět z básně Samo Chalupky: Turčín Poničan, pojednávající o tureckém vojevůdci ze 16. století, který se dozvídá, že byl v mládí unesen své slovenské matce. Libreto napsal básník Ján Smrek. Opera má prolog a tři dějství, resp. dvě dějství a epilog.
Operu Beg Bajazid Cikker psal v letech 1955 až 1956. Premiéru měla následujícího roku v opeře Slovenského národního divadla (dirigoval Tibor Frešo), ještě téhož roku byla uvedena i v Košicích a v Praze. Podobně jako u Jánošíka skladatel využíval řadu prvků slovenského folklóru, libreto mu však umožňovalo obohatit tuto paletu o exotické orientální prvky (scéna tureckého vojenského tábora, tanec arabských tanečnic, turecká obřadní hostina). Namísto jánošíkovského sociálního akcentu je u Bega Bajazida tematizováno zejména vlastenectví. Svazek s rodnou vlastí, symbolizovaý národní ukolébavkou, je nepřekonatelný a nezničitelný.
Jedno z bratislavských představení navštívil též (západo-)německý muzikolog Fritz Oeser, šéf německé sekce hudebního nakladatelství Bärenreiter, který měl následně velké zásluhy o popularizaci Cikkerova díla v zahraničí. Podnítil též nastudování Bega Bajazida v německém Wiesbadenu (1958), odkud byl převzat i v jiných německých městech (Drážďany 1959, Altenburg 1960) a v Szegedu (1963). Na Slovensku byl vedle zmíněných Košic (1957) uveden v Banské Bystrici (1966).[1] V českých zemích byl vedle pražského Národního divadla (1957) inscenován v Olomouci roku 1975.[2][3]
Slovenský režisér Tibor Rakovský natočil roku 1973 podle opery televizní film pro Československou televizi.[4][3]
Osoby [editovat]
- Beg Hasan, bas
- Abdul, jeho důstojník, baryton
- Beg Bajazid, tenor
- Ahmed, jeho důstojník, bas
- Rychtář, baryton
- Katka, jeho dcera, soprán
- Anna, její kmotra, alt-mezzosoprán
- Bača, bas
- Paša Ibrahim, baryton
- Imam istanbulský, basso profondo
- První beg, tenor
- Druhý beg, tenor
- Správce domu - eunuch, tenor buffo
- Mladý turecký voják, tenor
- Gazda, tenor
- Strážný, tenor-baryton
- Vesničané, děvčata, turečtí vojáci, arabské tanečnice, otrokyně
Děj opery [editovat]
Beg Bajazid se odehrává na Slovensku a v Cařihradě v 16. století.
Prolog [editovat]
Slovenskou pevnost Fiľakovo obléhá oddíl Turků vedený begem Hasanem. Zatímco mladý voják na stráži zpívá milostnou píseň (Prileť tak ako vták), vzpomíná Hasan smutně na svého zemřelého syna (Niekto spieva). Místo něj by rád vychoval chlapce ze statečného národa, proti kterému právě bojuje. Hasanův pobočník popisuje ostré srážky s obránci pevnosti v okolí vojenského tábora. Přináší malého chlapce, kterého se mu podařilo unést, jinak však byl jeho oddíl vesničany pobit. Hasanovi se dítě zalíbí; rozhodne se ho vychovat sám jako vlastního syna a Abdula zavazuje k mlčenlivosti.
1. dějství [editovat]
Po dvaceti sedmi letech oslavují ve slovenské horské vesnici lidé svého nově zvoleného rychtáře (dívčí sbor Katrinko, koláč daj). Rychtář však hosty upozorňuje na turecké nebezpečí. Během slavnosti přepadnou vesnici Turkové pod vedením bega Bajazida a jeho pobočníka Ahmeda. Rychtář je těžce raněn. Jeho dcera Katka jej chce bránit a zalíbí se přitom begovi, který je ochoten dát rychtáři milost (begův zpěv Nie, so mnou čosi nie je v poriadku). Ten ji však z jeho rukou odmítne přijmout a umírá. Turkové všechny obyvatele, kteří nestihnou utéci, odvlečou do zajetí, včetně Katky i její staré kmotry Anny, které kdysi Turkové unesli synáčka (sbor zajatců Zaplač, pole, zaplač, roľa).
2. dějství [editovat]
Bajazid se s Katkou oženil a má s ní syna; o ostatní ženy ze svého harému nestojí. Katce se vede dobře, i když se jí stýská po domově (zpěv Celá som ja rozžialená), ostatní zajatci však musí tvrdě pracovat. Bajazid sezval k oslavě narozenin svého dítěte pašu Ibrahima, istanbulského imáma a několik dalších begů. (Tanec odalisek.) Anna přináší syna ukázat, ale když mu rozvine pleny a spatří stejné znaménko, jako měl její syn, poznává v Bajazidovi svého syna a znamená jej křížem. Turečtí hodnostáři jsou chováním otrokyně pohoršeni a Bajazid dává Annu uvrhnout do věže. Katka jej však uklidní a Anna se může vrátit. Anna zpívá dítěti ukolébavku (Nôcka sa blíži) a Bajazidovi se zdá, že ji poznává. Ženy se vzdálí a starý Abdul prozradí Bajazidovi tajemství jeho původu. Otřesený beg se rozhodne osvobodit své zajatce a vydat se s nimi zpět na Slovensko (begův monolog Čo sa to robí?).
3. dějství (Epilog) [editovat]
Navrátilci se ve zdraví vracejí na Slovensko (tercet Bajazida, Anny a Katky Už sme blízko). Rolníci vedení starým bačou poznávají Bajazida a hrozí mu napadením, ale Anna a Katka situaci vysvětlí. Bajazid, který nadále ponese jméno Tomášik, je šťasten (zpět Odpusť mi, kraj môj). Současně se vracejí i ostatní otroci (sbor Zráňaj si nohy). On i jeho krajani slibují vlasti věčnou věrnost a ochranu (finále — bačův zpěv Som starý človek a sbor Verne stoj).
Reference [editovat]
- ↑ Podle seznamu inscenací na THEISA - zoznam inscenácií [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, 2010-12-20, [cit. 2011-04-06]. Dostupné online. (sk).
- ↑ Opera v Olomouci na www.muzikus.cz
- ↑ a b VAJDA, Igor. Slovenská opera. Bratislava : Opus, 1988. 368 s. ISBN 62-01-88508. S. 347. (sk)
- ↑ Tibor Rakovský na databázi FDb.cz
Literatura [editovat]
- HOSTOMSKÁ, Anna. Opera. Průvodce operní tvorbou. 7. vyd. Praha : Státní hudební nakladatelství, 1965. S. 789-791. Též 4. vydání, 1959. S. 872-874.
- WAGNER, Heinz. Das grosse Handbuch der Oper. 4. vyd. Hamburg : Nikol Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG, 2006. 1470 s. ISBN 3-937872-38-8. Kapitola Cikker, Ján - Fürst Bajazid, s. 220. (de)
