Bedřich August z Harrachu
.jpg)
Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň – 4. června 1749, Vídeň) byl českým zástupcem u říšského sněmu v Řezně, v letech 1741 až 1744 nizozemským místodržitelem a v letech 1745 až 1749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny).
Původ
Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše Harracha (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala za ovdovělého Aloise Harracha. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury Harracha (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Jany Terezy z Lamberku (1639–1716).
Sourozenci
- Marie Filipína Thun-Hohensteinová (1693–1763), z otcova prvního manželství s Marií Barborou ze Šternberka († 1694/95)
- Marie Anna z Harasova (1698–1758), Karel Josef (1700–1714), Marie Aloisie z Lamberku (1702–1775), František Antonín (1702–1707), Václav Leopold (1703–1734), Jan Arnošt (1705–1739) a Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708–1778)[4]
Život
Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína Harracha, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]
V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.
V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.
Potomci
Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou Antonína z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.
- 1. František Antonín (1720–1724)
- 2. Marie Růžena (1721–1785) ∞ 1740 hrabě Ferdinand Bonaventura II. Harrach (1708–1778)
- 3. Jan Josef (1722–1746)
- 4. Arnošt Kvido Harrach (1723–1783)
- ∞ (1754) princezna Marie Josefa Ditrichštejnová z Proskova (1736–1799)
- 5. Marie Anna (1725–1780)
- ∞ Mikuláš Sebastián Lodron (1719–1792)
- 6. Anna Viktorie (1726–1746)
- 7. Marie Josefína (1727–1788)
- 1. ∞ (1744) princ Jan Nepomuk Lichtenštejnský (1724–1748)
- 2. ∞ (1752) Josef Maria Karel Lobkovic (1724–1802)
- 8. Maxmilián Josef (1729–1730)
- 9. Bonaventura Marie (1731–1794)
- 10. Ignác Ludvík (1732–1753)
- 11. František Xaver (1732–1781)
- ∞ hraběnka Marie Rebeka z Hohenembsu (1742–1806)
- 12. Jan Leopold (1733–1734)
- 13. Marie Alžběta (1735–1735)
- 14. Ferdinand (1737–1748)
- 15. Jan Nepomuk (1738–1739)
- 16. Marie Kristýna (1740–1791)
Reference
- ↑ http://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&
- ↑ http://fabpedigree.com/s017/f172271.htm
- ↑ http://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1
- ↑ http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1
- ↑ http://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm
| Předchůdce: Marie Alžběta Habsburská |
|
Nizozemský místodržitel 1741–1744 |
|
Nástupce: Karel Alexandr Lotrinský Marie Anna Habsburská |
