Bedřich Frida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Bedřich Frída)
Bedřich Frida
Rok 1903 (z archivu ÚČL AV ČR)
Rok 1903 (z archivu ÚČL AV ČR)
Rodné jménoBedřich Ján Frída
Narození1. července 1855
Slaný
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. října 1918 (ve věku 63 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
Povoláníučitel, překladatel, spisovatel, dramaturg
ChoťBožena Fridová-Veselá
DětiVladimír Frida
PříbuzníJaroslav Vrchlický bratr, Eva Vrchlická neteř, Josef Václav Sládek švagr manželky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Frida, psáno také Frída, (1. července 1855 Slaný[1]15. října 1918 Praha-Nové Město[2][3][4]) byl český učitel, překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny, dramaturg, prozaik a divadelní kritik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině měšťana a kupce Jakuba Frídy (1827–1874) a jeho manželky Marie, rozené Kolářové (1822). Měl sedm sourozenců: Marii (1852), Emila (Jaroslava Vrchlického), Annu (1856), Karla (1858–1861), Johannu (1859), Emílii (1861) a Antonii (1863).[5] 4. srpna 1883 se oženil se s Boženou Veselou a měl s ní dvě děti: Violu (1884–1884), Vladimíra (1885–1949).

Studoval historii, dějiny umění, jazyky a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1884–1897 vyučoval český jazyk a literaturu na Vyšší dívčí škole v Praze, kde se stal po odchodu Viléma Gablera druhým ředitelem.[6] Roku 1892 byl jmenován dramaturgem Národního divadla.[7] V posledních letech života se rovněž angažoval ve Společnosti Jaroslava Vrchlického.[8]

Zemřel 15. října 1918 ve svém bytě ve Vojtěšské ulici 16 v Praze na zápal plic. Pohřben byl o tři dny později na Vyšehradě.[2]

Syn Bedřicha[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Frída[9] (1885–1949)[10] vystudoval práva[11] a před první světovou válkou pracoval jako magistrátní koncipista, později magistrátní sekretář.[12] Roku 1922 se navíc stal doktorem medicíny.[13] Byl rovněž činný literárně jako básník, hudební skladatel a autor spisu Krásná léta Jaroslava Vrchlického (1947).[14]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Publikoval knižně nebo časopisecky (zvl. v Lumíru) více než 90 překladů románů a povídek. Pro Národní divadlo přeložil přes 60 dramat. Spolu se svým bratrem Jaroslavem Vrchlickým se soustředil zejména na románské literatury.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Přeslavný doktor Matheus: román – Emile Erckmann-Chatrian. Praha: Jan Otto, 1878
  • Novelly: Italská Venuše; Duše v očistci; Tamango; Etruská váza; Carmen – Prosper Mérimée. Praha: J. Otto, 1878
  • Uarda: román z dob starého Egypta – Georg Ebers. Praha: František Šimáček, 1880
  • Dcera královská: román z dob starého Egypta – G. Ebers. Praha: F. Šimáček, 1881–1883
  • Novelly Salvatora Fariny. II., Pikový klukSavatore Farina. Praha: Alois Hynek, 1882
  • Paprsek slunce; Spiritus indocilis; Proč se signora Giustina dožila osmdesáti let?; Důvěrný přítel; Giovanni; Trojí proč; Mám hlad; Pekelná noc; Ginevra; Maminčin románEnrico Castelnuovo. Praha: A. Hynek, 1883
  • Krásná Jenny: román – Theofil Gautier. Praha: J. Otto, 1884
  • Antoinetta Rigaudová: komedie ve třech jednáních – Raimond Deslandes. 1885
  • Tragická rodinaCharles Hugo. Praha: Charles Hugo, 1885
  • Italské novelly – z různých autorů vybral a přeložil. Praha: A. Hynek, 1886
  • Ve zdraví nemocný: komedie ve 3 jednáních – Molière. 1886
  • Uhrančivé oči: novella; Cvrček; Pavillon nad vodou – Theofil Gautier. Praha: A. Hynek, 1887
  • Vřele milovaný Célimare: komedie ve třech jednáních – napsali Eugène Labiche a Delacour. Praha: Mamert Knapp, 1887
  • Ze života mořského dobrodruhaLouis Reybaud. Praha: A. Hynek, 1887
  • Dcery jenerálovy: román – Emil Bergerat. Praha: A. Hynek, 1888
  • Aféra Clemenceauova: drama o pěti jednáních a šesti obrazech – napsali Alexandr Dumas (1824) a Armand d’Artois. 1888
  • Osudný sňatek: román – Victor Cherbuliez. Praha: A. Hynek, 1889
  • Ďáblovy pilulky: výpravná hra o třech jednáních a 18 obrazech – napsali Ferdinand Laloue, Anicet Bourgeois a Laurent. Praha: Družstvo Národního divadla, 1890
  • Dvě novelly: Illská Venuše; Etruská váza – Prosper Mérimée. Praha: J. Otto, 1890–
  • Filip: tragédie o pěti jednáních – Vittorio Alfieri. Praha: J. Otto, 1892
  • Zkáza: román z války francouzsko-pruské – Émile Zola. Praha: J. R. Vilímek, 1892
  • Nero: drama o pěti jednáních: s prologem a historickými poznámkami – Pietro Cossa. Praha: J. Otto, 1894
  • Buď – anebo!Jules Lermina. Praha: F. Šimáček, 1894
  • Člověk v dvojí osobě a jiné novelyA. Filon. Praha: F. Šimáček, 1895
  • Dobrodinci lidstva: drama o třech jednáních – Felix Philippi. Praha: F. Šimáček, 1895
  • Nervosní ženy: komedie o třech jednáních – E. Blum a R. Toché. Praha: F. Šimáček, 1897
  • John Gabriel Borkman: drama o čtyřech jednáních – Henrik Ibsen. Praha: J. Otto, 1910
  • Návštěva po smrtiAntonio Fogazzaro; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 6. J. R. Vilímek, 1911
  • Manuel MenendezEdmondo de Amicis; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 8. J. R. Vilímek, 1911
  • Srdce – Edmondo de Amicis; s illustracemi Věnceslava Černého. Praha: J. R. Vilímek, 1920
  • Rozvrat – Émile Zola. Praha: J. R. Vilímek, 1922
  • Carmen – Prosper Mérimée. Praha: J. Otto, 1925

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • Česká bibliotéka rodinná: výbor nejlepších novel a povídek literatur slovanských i západních. Ročníky 1–5 – pořádal. Praha: A. Hynek, 1884
  • Žena v Římě – napsal; in: Výroční zpráva vyšší dívčí školy král. hlavního města Prahy za školní rok 1885–1886
  • Paleček: výpravná hra o 3 odděleních a 20 obrazech – napsali Vanloo, Leterrier a Mortier; upravil. Praha: B. Frida, 1894
  • Karolina Světlá o výchově dívčí – napsal; in: Výroční zpráva vyšší dívčí školy král. hlavního města Prahy za 49. školní rok 1911–1912
  • Mladá léta Jaroslava Vrchlického v zrcadle dopisů, jež psal svému strýci a bratrovi – napsal; s úvodní poznámkou Vladimíra Frídy a s literárně-dějepisnými a knihopisnými poznámkami Václava Brtníka: Praha: Společnost Jaroslava Vrchlického, 1931

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  2. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  4. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, sign.VYŠ Z7, s. 296
  5. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  6. František Ruth, Kronika královské Prahy, svazek III., Praha 1906, s. 1122
  7. Z kanceláře Národního divadla. Národní politika. 1892-09-16, roč. 10, čís. 256, s. 4. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-03-25]. 
  8. Školní rada a spisovatel Bedřich Frida zemřel. Národní politika. 1918-10-16, roč. 36, čís. 237, s. 4. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-03-25]. 
  9. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  10. AUT – Úplné zobrazení záznamu. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  11. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  12. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  13. Matrika doktorů Univerzity Karlovy V. (1922–1924). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  14. Podle katalogu NK ČR.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEŠAT, Zdeněk. Lexikon české literatury 1. Příprava vydání Vladimír Forst. Dotisk 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Bedřich Frida, s. 753–754. 
  • FRÍDA, Bedřich – VRCHLICKÝ, Jaroslav. Vedle sebe šli jsme dálnou poutí... Vzpomínky ze života dvou bratří. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7308-697-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]