Bedřich August Harrach
Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu, německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen, (18. června 1696, Vídeň - 4. června 1749, Vídeň) byl český zástupce u říšského sněmu v Řezně, v letech 1741 až 1744 nizozemským místodržitelem a v letech 1745 až 1749 nevyšším českým kancléřem.
Obsah |
Původ [editovat]
Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Alojze Tomaše Harracha (1669 - 1742) s Marií Annou Cecílií z Thannhausenu, říšskou hraběnkou z Thunu (1674 - 1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650 - 1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657 - 1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala ovdovělého za Alojze Harracha. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury Harracha (1636 - 1706) a jeho manželky Jany Terezy z Lamberku (1639 - 1716).
Sourozenci [editovat]
- Marie Filipína Thun-Hohensteinová (1693 - 1763), z otcova prvního manželství s Marií Barborou ze Šternberka († 1694/95)
- Marie Anna z Harasova (1698 - 1758), Karel Josef (1700 - 1714), Marie Alojzie z Lamberku (1702 - 1775), František Antonín (1702 - 1707), Václav Leopold (1703 - 1734), Jan Arnošt (1705 - 1739) a Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708 - 1778)[4]
Život [editovat]
Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína Harracha, knížete - arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních službeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]
V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce na to zemřel.[6]
V roce 1723 zakoupil Kunvaldské panství, kde nechal vystavět, dle návrhu architekta Hildebrandta, barokní zámeček. Vesnice Kunvald byla po druhé světové válce (1947) přejmenována na Kunín.[7]
Potomci [editovat]
Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou z Lichtenštejna (1703 - 1757), dcerou Antonína z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.
- František Antonín (1720 - 1724)
- Marie Růžena (1721 - 1785) ∞ 1740 hrabě Ferdinand Bonaventura II. Harrach (1708 - 1778)
- Jan Josef (1722 - 1746)
- Arnošt Kvído Harrach (1723 - 1783) ∞ 1754 princezna Marie Josefa Ditrichštejnová z Proskova (1736 - 1799)
- Marie Anna (1725 - 1780) ∞ Mikuláš Sebastián Lodron (1719 - 1792)
- Anna Viktorie (1726 - 1746)
- Marie Josefína (1727 - 1788)
- ∞ 1744 princ Jan Nepomuk Lichtenštejnský (1724 - 1748)
- ∞ 1752 Josef Maria Karel Lobkovic (1724 - 1802)
- Maxmilián Josef (1729 - 1730)
- Bonaventura Marie (1731 - 1794
- Ignac Ludvík (1732 - 1753)
- František Xaver (1732 - 1781) ∞ hraběnka Marie Rebeka z Hohenembsu (1742 - 1806)
- Jan Leopold (1733 - 1734)
- Mari Alžběta (1735 - 1735)
- Ferdinand (1737 - 1748)
- Jan Nepomuk (1738 - 1739)
- Marie Kristýna (1740 - 1791)
Související stránky [editovat]
Zdroje [editovat]
- ↑ http://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&
- ↑ http://fabpedigree.com/s017/f172271.htm
- ↑ http://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1
- ↑ http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1
- ↑ http://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm
- ↑ http://zamek.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&
- ↑ http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77871&id_obce=15027
| Předchůdce: Marie Alžběta Habsburská |
 |
Nizozemský místodržitel 1741 - 1744 |
|
Nástupce: Karel Alexandr Lotrinský Marie Anna Habsburská |
