Bechyňský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Most „Bechyňská duha“

Bechyňský most je unikátní železobetonový obloukový most přes řeku Lužnici na východním okraji Bechyně. Je sdruženým mostem pro silniční i železniční provoz, vede po něm silnice číslo 122 (Týn nad Vltavou–Bechyně–Opařany) a železniční elektrická dráha Tábor–Bechyně. Železniční kolej je umístěna v západním okraji vozovky (blíže návodní straně mostu). Po dobu průjezdu vlaku je zastavena silniční doprava směrem od Týna nad Vltavou do Bechyně přejezdovým zabezpečovacím zařízením se závorou, jako by šlo o železniční přejezd, opačný směr silniční dopravy není průjezdem vlaku dotčen.

Obsah

[editovat] Historie

V letech 1902–1903 byla zbudována mezi Táborem a Bechyní první elektrifikovaná trať, kterou projektoval ing. František Křižík. Konečná stanice v Bechyni však byla tehdy zbudována před městem, na levém břehu Lužnice (město Bechyně leží na pravém). A tak cestující podstupovali od nádraží nebo naopak asi 2 až 3 km drožkou nebo pěšky cestu dolů do místní části Zářečí a tam přes jen dva metry široký most[1] s nosností 3 tuny opět cestu nahoru. Během ani ne dvaceti let se zde projevila naléhavá potřeba jiného propojení břehů Lužnice – novým mostem pro železnici a také silniční provoz.

V roce 1924 začala jednání o případné stavbě a přípravy detailního projektu a 15. listopadu 1925 Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu mostu podle projektu ing. dr.  Ed. Viktory firmě Hlava a dr. Kratochvíl. Stavebníkem byla Okresní správní komise, hlavní dozor měl ministerský rada ing. K. Šiška. Zanedlouho začala, na tehdejší dobu nevídaná stavba rychle, plynule a bez problémů růst.

[editovat] Stavba

Práce začaly v květnu 1926, obloukové pasy i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince, ostatní betonářské práce zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě roku 1928. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák; stavba dala práci čtyřem stovkám lidí a během celé výstavby nepřišel nikdo o život a nedošlo k žádnému většímu úrazu.

Současně se prodlužovala železniční trať do nového nádraží[2] na okraji Bechyně a také komunikace-nová příjezdní silnice k mostu, přes něj a dále až k silnici na Opařany. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky.

  • Svým obloukem přes hluboké údolí Lužnice si časem most vysloužil pojmenování „Bechyňská duha“[3].
  • Unikátnost mostu zaujala i tvůrce poštovních známek. V souboru „Krajiny, hrady a města“–Bechyně – byla vydána 20. 11. 1940 známka v hodnotě 5 K. Návrh J. C. Vondrou, rytec B. Heinz.[4]
  • O stavbě unikátního mostu byl natočen dokumentární snímek a již několikrát byl v televizi (ČT) uváděn - dokument „BECHYŇSKÁ DUHA“. Pořad byl oceněný na Techfilmu 99 v Hradci Králové a Národní technické muzeum na festivalu Faimp AVICOM v Budapešti získalo zvláštní cenu za tento svůj film.
  • O výjimečnosti akce - stavby mostu přes údolí svědčí i cenný doklad: grafické dílo známého čs.malíře a grafika Richarda Laudy (rodáka z Jistebnice), a to větší série leptů „Stavba mostu v Bechyni“ (z let 1926-1928).

[editovat] Technická data

Mostní konstrukce je železobetonová, výška od hladiny řeky je necelých 60 metrů [5] celková délka mostu je 203,38 m. Most má postranní viadukty a hlavní obloukové pole-to je překlenuto dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Rozpětí oblouku je 90 m, vzepětí 38 m; vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, v pase 8,25 m. Rozpětí přilehlých viaduktových polí je 13,50 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m.

V období od září 2003 do října 2004 proběhly na mostě (také na trati a vozovce) opravné, rekonstrukční a kontrolní práce.

[editovat] Reference

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Tento původní most byl při povodni r. 2002 poškozen a byl nahrazen novým, také unikátním mostem; viz také odkaz:Most v Zářečí
  2. Nová železniční stanice na pravém břehu Lužnice v Bechyni se začala používat 15. května 1929, stará stanice před mostem „osiřela“ od přepravy lidí a dál sloužila pro nakládku dřeva.
  3. techn. data mostu
  4. [1]
  5. DUHOVÝ MOST PROŠEL REKONSTRUKCÍ, Vlastimil Schovajsa, Gabriela Šoukalová,.pdf

[editovat] Externí odkazy

  • Výročí jednoho velkého díla (Týdeník Palcát, 15.11.2006)
V jiných jazycích