Bazilika svatého Marka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika sv. Marka

Bazilika svatého Marka (italsky Chiesa (nebo také Basilica) di San Marco) je hlavní kostel a jedna z nejvýznamnějších památek města Benátky v Itálii. Dnes je to asi nejlépe zachovaný příklad byzantské architektury. Stojí na Piazza di San Marco, vedle Dóžecího paláce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Marka byl na tomto místě postaven už v letech 828-832, když se benátští kupci v Konstantinopoli lstí zmocnili ostatků tohoto světce, od té doby patrona Benátek. Po požáru byl kostel znovu vystavěn v letech 977-1094, patrně podle vzoru kostela Svatých apoštolů v Konstantinopoli z let 536-546, zbořeného po roce 1455. I další přístavby a přestavby ve 13. století (hlavní průčelí, předsíň a většina mozaik) zachovaly byzantský ráz, kdežto doplňky 14. století jsou už gotické.

Z křížové výpravy roku 1204 přivezli Benátčané bohatou kořist soch, sloupů a kamenů, které dnes zdobí kostel sv. Marka. V historii kostel patřil benátské republice a dóžeti, kdežto biskupský kostel San Pietro di Castello leží v odlehlé čtvrti. Teprve od roku 1807 je San Marco také sídelním kostelem benátského patriarchy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Koňské sochy z 1. století

Kostel o rozměrech 76,5 x 62,6 m je postaven převážně z cihel na půdorysu rovnoramenného (řeckého) kříže, jehož ramena jsou rozdělena sloupy do tří lodí. Střechu tvoří pět mohutných kupolí s dřevěnou konstrukcí pokrytou plechem. Střední kupoli nad křížením podpírají čtyři mohutné pilíře. Směrem do náměstí je od 13. století představen klenutý nartex (předsíň) o rozměrech 62 x 6 m, zastřešený osmi menšími kupolemi, který tvoří hlavní průčelí kostela. Dolní patro fasády tvoří pět oblouků s bohatou výzdobou mozaik, antických sloupů a soch.

Nejslavnější je měděné a původně pozlacené antické čtyřspřeží z doby kolem přelomu letopočtu. Každý kůň je odlit ze dvou kusů, spojení kryje páska kolem krku. Sochy stály původně v Římě, císař Konstantin I. Veliký je odvezl do Konstantinopole, odkud je jako kořist přivezli křižáci. Roku 1798 je odvezl Napoleon do Paříže, po roce 1815 se však vrátili zpět. V 90. letech 20. století byly sochy koní zrestaurovány a uloženy do Muzea sv. Marka uvnitř baziliky, do exterieru byly umístěny jejich bronzové kopie.

Na rohu basiliky je porfýrové sousoší „tetrarchů“ - císaře Diokleciána a jeho tří spoluvládců z doby kolem roku 300.

Vnitřek[editovat | editovat zdroj]

Vnitřek působí jednak neobvyklým prostorem, jednak mimořádně bohatou mozaikovou, malířskou a sochařskou výzdobou. V basilice je přes 4 200 m² mozaik z barevných skleněných kostiček, zčásti se zlatou vložkou. Mozaiky v hlavní apsidě jsou patrně z 11. století (trůnící Kristus a čtyři patroni města Benátek), mozaiky v levé příční lodi byly v 16. a 17. století obnoveny, kdežto v pravé jsou ze 13. století, stejně jako mozaiky v předsíni.

Z vnitřního zařízení je nejznámější Pala d´oro, zlaté antependium hlavního oltáře ze 14. století, dnes na zadní straně oltáře. Výzdoba ikonostase je ze 14. století, stejně jako dvojitá kamenná kazatelna vlevo. Chórová empora na protější straně byla určena zpěvákům.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně naproti bazilice stojí zvonice vysoká 98,6 m z let 1511-1514. Roku 1902 se při stavbě výtahu zřítila, naštěstí bez lidských obětí, a byla z původních kamenů znovu postavena. Na zvonici je 5 zvonů a na vyhlídkovou plošinu se lze dostat výtahem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu