Bavorská dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bavorská dynastie byl rod, ze kterého pocházeli Langobardští králové, kteří byli potomci Garibalda I. Bavorského, Agilofinga a vévody bavorského. Vládu nad Langobardy získali díky Garibaldově dceři Theodelindě, která se vdala za langobardského krále Authariho v roce 588.

Bavorská dynastie byla větví Agilolfingů a dále se dělila na dvě větve: větev pocházející od Garibalda prostřednictvím jeho nejstaršího dítěte - dcery Theodelindy, a větev pocházející od Garibaldova nejstaršího syna Gundoalda. Z první větve, pouze Adaloald, Theodelindin syn, jehož měla s druhým manželem, kterého vybrala za krále, Agilulf, vládl, přičemž ještě její zeť Arioald (oženil se s její dcerou Gundebergou) rovněž vládl. Ačkoli od Gundoalda pocházelo šest (resp. sedm) králů v řadě, přerušené pouze uzurpátorem Grimualden, který se oženil s Gundoaldovou vnučkou:

  • Aripert I. (653 - 661), syn Gundoalda
  • Godepert (661 - 662), nejstarší syn Gundoalda, vládl společně s Bertharim
  • Berthari (661 - 662, 672 - 688), druhý nejstarší syn Gundoalda, vládl společně s Godepertem (661 - 662)
  • Cunincpert (688 - 700), syn Berthariho
  • Liutpert (700 - 701), syn Cunincperta
  • Raginpert (701), syn Godeperta
  • Aripert II. (701 - 712), syn Raginperta

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Oman, Charles. The Dark Ages, 476 - 918. London: Rivingtons, 1914.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bavarian dynasty na anglické Wikipedii.