Batrachotoxin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Batrachotoxin
Batrachotoxin
Obecné
Systematický název
Sumární vzorec
Vzhled bezbarvá až mléčné zabarvená tekutina
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost
Struktura
Termodynamické vlastnosti
Bezpečnost
NFPA 704
NFPA 704.svg
?
4
?
POI
Teplota vzplanutí °C
Teplota hoření °C
Teplota vznícení °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Batrachotoxin je silně účinný kardiotoxický a neurotoxický steroidní alkaloid nacházející se v některých druzích jihoamerických žab čeledi Dendrobatidae (pralesničkovití), brouků čeledi Melyridae a ptáků rodu Pitohui a Ifrita kowaldi (kosovec šoupálčí).

Jedná se o silný a rychle působící jed, používaný indiány Noanamá Chocó a Emberá Chocó ze západní Kolumbie k lovu (slouží k výrobě otrávených šipek do foukaček).

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Batrachotoxin je jedním z nejúčinnějších jedů. Extrapolací letální dávky LD50 pro krysy se letální dávka tohoto alkaloidu pro člověka odhaduje na 1 až 2 µg/kg. Letální dávka pro 68kg člověka může tedy být přibližně 100 mikrogramů, tedy ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Batrachotoxin je zhruba patnáctkrát účinnější než kurare.

Jed je vylučován v bezbarvých, nebo mléčně zabarvených sekretech, žlázami umístěnými na zádech a mezi ušima žab čeledi Dendrobatidae.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

pralesnička strašná, Phyllobates terribilis

Jedovaté žáby jed neprodukují. Během milionů let došlo k uzpůsobení žabích receptorů tak, že se staly necitlivými na jed. Věří se, že žáby v jejich přirozeném prostředí získávají jed pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů. Jed byl nedávno objeven v broucích, kteří jsou pravděpodobným zdrojem jedu u žab a ptáků.[1]

Žáby chované v zajetí jed nevytvářejí a tak s nimi může být zacházeno bez rizika.

Životní prostředí jedovatých žab jsou teplé oblasti Střední střední Ameriky a jižní Amerika, kde relativní vlhkost vzduchu překračuje 80%.

Ze tří druhů jedovatých žab, ve kterých se nachází batrachotoxin – Phyllobates terribilis, Phyllobates aurotaenia, a Phyllobates bicolor – je nejjedovatější Phyllobates terribilis.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

V současnosti neexistuje žádné účinné antidotum pro léčbu otravy batrachotoxinem. Veratridin, aconitin a grayanotoxin - stejně jako batrachotoxin, jsou v tucích rozpustné jedy, které mění iontovou selektivitu sodíkových kanálů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Calademy