Povijnice batátová
 Povijnice batátová | |
|---|---|
 Květ povijnice batátové | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | svlačcovité (Convolvulaceae) |
| Rod | povijnice (Ipomoea) |
| Binomické jméno | |
| Ipomoea batatas (L.) Lam., 1792 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Povijnice batátová (latinsky Ipomoea batatas), někdy také povijnice jedlá, je druh tropické rostliny patřící do čeledi svlačcovitých, jejíž kořenové hlízy jsou známé jako batáty či sladké brambory.[2] Jejich oranžová odrůda se v Severní Americe nazývá jam.
Základní informace[editovat | editovat zdroj]
Nejvíce se rozšiřují v tropických a subtropických oblastech. Původně pocházejí z Ameriky, z oblasti mexického poloostrova Yucatán a ústí Orinoka ve Venezuele. Batáty nejsou botanicky příbuzné pravým bramborům, ale oboje pochází ze Střední Ameriky. Batáty dorazily do Evropy asi o 100 let dříve a byly velmi oceňovány.
Dnes existuje více než 400 různých odrůd batátů, navzájem se liší především barvou dužiny (fialová, načervenalá, oranžová, žlutá, bílá) a slupky, strukturou, tvarem a intenzitou sladké chuti.[3]
Popis rostliny[editovat | editovat zdroj]
Rostlina má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky a řepovitě ztloustlým kořenem. Váží přibližně 0,5–5 kg.
Listy jsou vejčitě trojboké, se srdčitou, až střelovitou bází. Bývají často trochu zvlněné mezi žilkami. Řapík je poměrně dlouhý.
Stonek může být až 5 metrů dlouhý a silně rozvětvený.
Pokud se květy objeví, jsou poměrně velké a vyskytují se v malých skupinách. Jejich kališní listy jsou podlouhlé (asi 1 cm dlouhé). Vnější květy jsou zašpičatěle kratší, než jsou květy vnitřní. Koruna listu je zvonkovitá, až nálevkovitá. Barevnost květů může být rozmanitá, od levandulově modré až po červenofialovou. Jícen bývá zpravidla tmavší. Velikost květů se pohybuje okolo 3–7 cm. Na dlouhých stopkách vyrůstají v paždí listů. U některých druhů se květy vůbec neobjevují.
Plody jsou většinou 1–2 chudosemenné kulovité tobolky, které se otevírají chlopněmi. Vytvářejí se zřídka.
Kořenové hlízy jsou přibližně veliké jako pěst, válcovitě vřetenovité a mohou být bílé nebo nachové. Obsahují hodně škrobu, jsou sladké a také jedlé.
Složení batátů[editovat | editovat zdroj]
Nové hlízy obsahují 70 % vody, 18 % škrobu a 6 % cukru (dohromady 24 % sacharidů). Jejich energetická hodnota je asi o polovinu větší než u obyčejných brambor. 100 gramů má energetickou hodnotu zhruba 300 kJ.[4] Sladkou chuť mají díky fruktóze, glukóze a sacharóze. V některých zemích se listy používají jako krmivo pro zvířata kvůli velkému obsahu železa, vitamínu A, B, C, E a vláknině.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Povijnice batátová neboli sladké brambory patří mezi velmi důležité užitkové rostliny tropů a subtropů. Jejich hlízy obsahují hlavně škrob, ale i cukr, díky kterým mají sladkou chuť. Stejně jako obyčejné brambory jsou mnohostranně použitelné, jak k vaření, tak i k pečení, ale i k získávání škrobu nebo alkoholu. V mnoha částech světa jsou běžné např. batátové hranolky.
Největší producenti[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO, jedna z agentur Organizace spojených národů) celosvětově vypěstováno 112,8 milionů tun batátů. Deset největších producentů vypěstovalo dohromady 85,2 % celosvětové produkce.
| Pořadí | Stát | Množství (v tunách) |
|---|---|---|
| 1 |  Čína |
71 796 500 |
| 2 |  Malawi |
5 472 013 |
| 3 |  Tanzanie |
4 244 370 |
| 4 |  Nigérie |
4 013 786 |
| 5 |  Indonésie |
2 023 000 |
| 6 |  Etiopie |
2 008 293 |
| 7 |  Angola |
1 857 797 |
| 8 |  Uganda |
1 656 981 |
| 9 |  USA |
1 656 981 |
| 10 |  Indie |
1 460 000 |
| Svět | 112 835 313 |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
Sladké brambory -
-
-
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Povojník batátová na slovenské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ Batáty, sladké brambory: recepty a pěstování - Užitková zahrada. www.ireceptar.cz [online]. 2009-12-21 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Odrůdy [online]. Batáty [cit. 2019-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-30.
- ↑ Batáty a jejich pěstování – Príma receptář.cz. Príma receptář.cz. 2016-02-13. Dostupné online [cit. 2017-01-16].
- ↑ Crops > Sweet potatoes, Production statistics 2017 [online]. fao.org. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Rohwer, Jens G., Tropické rostliny, Praha: Knižní klub, 2002, ISBN 80-242-0774-5
- Valíček, Pavel a kol., Užitkové rostliny tropů a subtropů, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0939-6
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu povijnice batátová na Wikimedia Commons 
Taxon Ipomoea batatas ve Wikidruzích- Povijnice batátové na botany.cz
- Povijnice batátová na biolib.cz
- Na webu Wendys
