Levoboček

Na tento článek je přesměrováno heslo bastard. Další významy jsou uvedeny v článku bastard (rozcestník).

Levoboček (řidčeji a hanlivě bastard, vulgárně panchart, dříve též sebranec) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani dědictví. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci).

Bastard (z francouzského bâtard, doslova „počatý ve stodole“) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence, například německy křížený pes der Bastardhund.^[zdroj?]

Ve středověku označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.

Archaické označení „sebranec“ užíval ve starší české právní literatuře např. Brikcí z Licska. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera Rozina Sebranec, který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a filmu.

Známí levobočci

• Mikuláš I. Opavský, syn českého krále Přemysla Otakara II. a zakladatel opavské větve Přemyslovců
• Jan Volek, olomoucký biskup, syn českého krále Václava II.
• Jan Korvín, syn uherského krále Matyáše, který po otcově smrti neúspěšně usiloval o královský titul
• Vilém I. Anglický, anglický král a normanský vévoda

Související články

• Parchant