Barva půdy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barva půdy je jedním z fyzikálních znaků půdy udávající hlavně chemické složení tohoto tělesa a procesy v něm probíhající. Je to též jeden z hlavních morfologických znaků. Pro přesnější určení barvy půdy v půdním profilu se používá standardizovaná Munsellova barevná tabulka.
[editovat] Faktory ovlivňující barvu půdy
Faktory ovlivňující barvu půdního profilu jsou dva: chemické složení a půdní proces, samostatně, nebo ve vzájemné kombinaci. Následuje hrubý přehled činnitelů ovlivňujících barevost půdy:
- chemická složka - v tomto případě se barevnost projevuje při vyšším výskytu té dané látky v půdě
- humus - způsobuje tmavěhnědé až černé zbarvení
- křemen, kalcit, živec, kaolinit - způsobují bělavý odstín půdního profilu
- železité sloučeniny (geotit, hematit, atd.) - způsobují žluthnědavý až rezavěčervený odstín
- železnaté sloučeniny - způsobují světlezelený či světlemodrý nádech půdy
- sloučeniny manganu - způsobují černohnědý odstín
- půdní proces - funguje na bázi chemických sloučenin
- hnědnutí (neboli braunifikace) - způsobuje hnědnutí půd
- oglejení - způsobuje zelenavé, modravé či šedočerné zabarvení
- pseudooglejení - zanechává v půdním profilu bělavé linky či mramorování
- rubifikace - způsobuje oranžové až skořicově-červené zabarvení
- zasolování - v půdě zanechává bělavé linky či mramorování
