Barva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o barvě světla v optice. Další významy jsou uvedeny na stránce Barva (rozcestník).

Barva je vlastnost světla resp. látky, ze které toto světlo vychází. Vyjadřuje vjem, který je vytvářen na sítnici oka viditelným elektromagnetickým zářením, které je vyzářeno pozorovanou látkou, odrazilo se od ní, případně jí prošlo (v případě průhledných materiálů, jako jsou některé kapaliny, plyny nebo sklo).

Barevný vjem závisí na spektrálním složení přicházejícího světla (závislosti světelného toku na frekvenci či vlnové délce) a jeho intenzitě vzhledem k pozadí. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu – citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou (anglická zkratka RGB). Existují i živočichové se čtyřmi nebo jen dvěma typy čípků v sítnici.

Barva Rozsah vlnových délek Rozsah frekvencí
červená ~ 625–800 nm ~ 480–375 THz
oranžová ~ 590–625 nm ~ 510–480 THz
žlutá ~ 565–590 nm ~ 530–510 THz
zelená ~ 520–565 nm ~ 580–530 THz
tyrkysová (azurová) ~ 500–520 nm ~ 600–580 THz
modrá ~ 430–500 nm ~ 700–600 THz
fialová (purpurová, nachová) ~ 400–430 nm ~ 750–700 THz

Tabulka uvádí barevné spektrum světla rozdělené podle barev, odpovídající vlnové délky a frekvence monochromatické záření. Za hranicemi na straně červené resp. fialové barvy leží pásma infračerveného a ultrafialového záření, které již lidské oko nevnímá, ale jsou ho schopni vnímat někteří jiní živočichové vybavení čípky příslušného rozsahu.

Další možné barvy či odstíny vznikají skládáním základních (spektrálních) barev. Tak např. pozorujeme bílou barvu v případě, že dopadající záření vnímají všechny tři druhy čípků, a černou, pokud záření nevnímají žádné z nich.

Barevný vjem světla může být odlišný vzhledem ke světlému nebo tmavému pozadí či okolí předmětu. Například barva vnímaná jako žlutá či oranžová vzhledem k relativně tmavému pozadí/okolí se vzhledem ke světlému (jasnějšímu) pozadí/okolí jeví jako hnědá, i když daný světelný tok je stejný.

Barva objektů

Barva objektu záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch má barvu světla, které odráží nebo vyzařuje. V případě odrazu závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje a s jakou intenzitou. Stejně tak záleží na úhlu pozorování objektu.

Jazyk a barva

Vnímání barev je subjektivní záležitost, protože přechody mezi jednotlivými barvami barevného spektra jsou plynulé. Podle studie Berlina a Kaye (1969) každý jazyk na světě rozlišuje 2 - 12 základních barev. Základní barvy se skládají z jednoho slova (tedy ne např. světlezelená), užívají se s vysokou frekvencí a o jejich užívání panuje mezi mluvčími jazyka shoda.

Jazyky, které rozlišují mezi pouze dvěma barvami, vždy nejprve rozlišují mezi tmavou barvou a světlou barvou. Posléze se k nim vždy přidává červená - tím pádem tři nejzákladnější barvy jsou černá, bílá a červená. Následuje zelená nebo žlutá, pak druhá z dvojice těchto barev, a následně modrá. Všechny jazyky se šesti barvami obsahují černou, bílou, červenou, zelenou, žlutou a modrou.

Později se vyvinou i názvy pro ostatní barvy. Čeština má, podobně jako angličtina a němčina, jedenáct základních barev: černou, bílou, červenou, zelenou, žlutou, modrou, hnědou, šedou, oranžovou, růžovou a fialovou.

Ruština a italština mají dvanáct barev - rozlišují mezi světle modrou (rusky goluboj) a tmavě modrou (rusky sinij). Vyčlenění světle modré jakožto tyrkysové mezi základní barvy bylo nedávno potvrzeno i pro angličtinu, a to spolu s barvou lila (světle fialová) - podle studie z r. 2015 tak má současná angličtina 13 základních barev.[1]

Colorterapie

Colorterapie, také jinak léčení pomocí barev, je technika, která se využívala již ve starém Egyptě. Barvy vyzařují různé elektromagnetické vlnění s rozdílným působením na lidskou mysl. Právě tohoto působení se využívá při colorterapii.

U této terapie záleží na barvě pokoje, oblečení či ložního povlečení. Proto jsou například v nemocnicích převážně zelené, modré nebo žluté stěny, protože ty navozují u člověka pocity klidu a míru. Dále si můžeme dopřát colorterapii v relaxačních centrech jako jsou solné jeskyně, sauny, vířivky atd.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ARON, Jacob. Lilac and turquoise are as basic as red and orange. New Scientist [online]. 4. únor 2015. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy