Barevná kompozice

Michal Martychowiec: Módní fotografie kolekce Dawid Tomaszewski 2011; využití barevného účinku červené barvy a neutrálního pozadí

Související informace naleznete také v článku Obrazová kompozice.

Barevná kompozice nebo barevná skladba je jedním ze základních kompozičních postupů pro uspořádání barev a prvků v obrazu. Je spoluurčována barevným, individuálním názorem autora a jeho emocionální, estetickou soustavou. Uplatňuje se v různých sdělovacích systémech a oborech, protože má obecnou platnost. Autoři používají barevnou kompozici ve fotografii, filmu, malbě, architektuře, hudbě nebo průmyslovém designu.

Vnímání barev

Vnímání barev je složitý fyziologický a psychologický proces, při kterém se uplatňuje:

• fyzikální barevný podnět
• vyhodnocení podnětu zrakem (psychofyzikální)
• přenos vjemů do mozku a jejich vyhodnocení (psychosenzorické)

Fyzikální barevný svět je určen intenzitou a spektrálním složením (barvou) dopadajícího světla. V lidském oku jsou dva typy receptorů. Tyčinky nerozlišují barvy, rozlišují intenzitu světla a jsou citlivější ke krátkovlnné oblasti spektra. Je jich cca 120 miliónů. Čípky jsou méně citlivé než tyčinky a je jich cca 7 miliónů a umožňují barevné vidění. Jeden druh je nejcitlivější na modré, druhý na zelené a třetí na červené světlo. Při nízké hladině osvětlení se snižuje schopnost rozeznávat barvy (tzv. Purkyňův jev).

Barevná kompozice

Při barevné kompozici musíme řešit tyto aspekty:

• Harmonie barev
• Kontrast
• Poměr velikosti barevných ploch
• Vzájemný účinek více barev
• Umístění v ploše snímku
• Vyjádření tvaru, zdůraznění linií
• Objektivní zobrazení barev

Barevnou fotografii můžeme rozdělit na několik skupin podle stupně barevnosti:

• Barevně zobrazená černobílá realita
• Potlačená barevnost
• Postupné vnášení barvy do obrazu
• Nepotlačená barevnost
• Záměrná barevnost
• Barevná uspořádanost

Rozdělení barev

• Teplé barvy jsou červená, oranžová, žlutočervená, žlutá, zelenožlutá, zelená. Jejich společným znakem je, že obsahují žlutou. Tradičně se spojují s ohněm a Sluncem, protože vyvolávají dojem tepla.
• Studené barvy jsou modrozelená, modrá, fialověmodrá, fialová, červenofialová. Všechny obsahují modrou. Jejich charakter určuje voda.
• Syté barvy jsou neředěné černou, šedou nebo bílou.
• Kontrastní (doplňkové) barvy jsou jakékoliv dvě barvy, které jsou na protilehlých stranách barevného kola. Dochází u nich k pocitu kontrastu. Dáme-li je vedle sebe, zmnoží viděnou sytost obou.
• Harmonické barvy jsou jakékoliv tři barvy, které mohou být na barevném kole spojeny rovnostranným trojúhelníkem. Tyto barvy mezi sebou dobře ladí.
• Příbuzné barvy leží na barevném kole vedle sebe. Mají podobný účinek, tedy zcela opačnou vlastnost, než mají barvy kontrastní.
• Pastelové barvy jsou odstíny, které jsou velmi rozředěné bílou nebo šedou. Velmi obtížně se reprodukují.
• Monochromatické barvy se skládají z různých sytostí a hodnot jasu jedné barvy, působí mdle a nevýrazně. Chytře využitý kontrast je může udělat velmi zajímavými.

• 
  Barevný kruh
• 
  Aditivní barevný systém
• 
  Subtraktivní barevný systém
• 
  HSV barevný systém

Příklady

• 
  Barevný kontrast
• 
  Kombinace kontrastu a barevného kontrastu
• 
  Netradiční barva oblohy, viděná jen zřídkakdy a krátkém úseku dne, nutí k vnímání této atmosféry. Z dálky fotografie působí jako abstraktní malba.
• 
  Zcizovací efekt v podobě žlutého tulipánu působí na psychosenzorickou část mozku a strhává pozornost.
• 
  Penroseův trojúhelník, optický klam

Odkazy

Související články

• Psychologie barev
• Aditivní míchání barev
• Subtraktivní míchání barev
• Optický klam

Portály: Fotografie