Barbra Streisandová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barbra Streisandová
Barbra Streisandová v roce 2007
Barbra Streisandová v roce 2007
Základní informace
Rodné jménoBarbra Joan Streisand
Narození24. dubna 1942 (82 let)
PůvodUSA Brooklyn, New York
ŽánryPop, film
Povolánízpěvačka, herečka, režisérka
Aktivní roky1960-
VydavatelColumbia
Významná dílaYentl
Funny Girl
A Star Is Born
Evergreen (Love Theme from A Star Is Born)
OceněníOscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1969)
Crystal Award (1984)
Grammy Legend Award (1992)
Cena Grammy za celoživotní dílo (1995)
AFI Life Achievement Award (2001)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Elliott Gould (1963–1971)
James Brolin (od 1998)
Partner(ka)Barry Dennen (1960–1961)
Jon Peters (1973–1982)
Richard Baskin (1983–1987)
DětiJason Gould
RodičeEmanuel Streisand
PříbuzníRoslyn Kind (sourozenec)
SídloWoodland Hills
PodpisPodpis
Webbarbrastreisand.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbra Streisand (* 24. dubna 1942 Brooklyn New York City) je americká zpěvačka, divadelní a filmová herečka, hudební skladatelka, politická aktivistka, filmová producentka a režisérka a filantrop. Jde o držitelku několika cen Americké akademie filmových umění a věd Oscar za nejlepší ženský herecký výkon a nejlepší původní píseň, několika cen Emmy a Grammy a několika Zlatých glóbů. Bývá považována za jednu z komerčně nejúspěšnějších umělkyň v moderní historii a za jednu z nejprodávanějších zpěvaček sólových alb ve Spojených státech. Celkový prodaný náklad ověřený RIAA činí více než 70 milionů nosičů. Na výsluní popularity se pohybuje padesát let. Její debutní snímek Funny Girl se stal světovou muzikálovou klasikou.

Život a dílo

Její otec byl středoškolský učitel angličtiny a dějepisu. Zemřel rok po jejím narození. Po maturitě na Erasmus High School pracovala jako telefonistka, uvaděčka v kině a navštěvovala několik hereckých kurzů najednou. Vítězstvím v pěveckém konkurzu v Greenwich Village si zajistila angažmá v nočních klubech Bon Soir a The Blue Angel. V roce 1962 získala na Broadwayi menší roli ošklivé sekretářky Yetty Tessye Marmelstein v satirickém muzikálu Mohu ti to opatřit ve velkém (Harold Romeo a Jarom Weidman).

Své mimořádné pěvecké dispozice ve spojení s hereckými schopnostmi naplno uplatnila v titulní úloze revuální hvězdy Fanny Brice, o jejíchž osudech a lásce k hazardnímu hráči (S. Chaplin), vypráví životopisný muzikál Funny Girl (Jule Styne) 1964 v něm na Broadwayi (1966 také v Londýně) sklidila triumfální úspěch. V roce 1968 byla Funny Girl i zfilmovaná. Barbra opět získala hlavní roli Fanny, jejího partnera ztvárnil Omar Sharif. Za film získala Oscara (1968) a Donatellova Davida (1969). Během let absolvovala řadu koncertů (zpívala mj. v květnu 1963 před prezidentem J. F. Kennedym v Bílém domě a v roce 1993 na inauguračním koncertu prezidenta Billa Clintona) a nahrála několik desítek gramofonových alb, z nichž mnohé byly natolik komerčně úspěšné, že za ně obdržela zlaté a platinové desky a osmkrát cenu Grammy (poprvé roku 1963 za své první LP The Barbra Streisand Album).

Souběžně s pěveckou kariérou, v níž dosáhla jako všestranná interpretka světové popularity, se věnovala také hereckým aktivitám před filmovou kamerou, kde ztělesňovala nejčastěji výstřední, temperamentní, ztřeštěné, ale šarmantní a dobrosrdečné hrdinky: známá zprostředkovatelka styků a sňatků, vdova Dolly Leviová, o jejíž ruku nakonec požádá její klient - bohatý obchodník (Walter Matthau), ve filmové adaptaci muzikálu Michaela Stewarta a Jerryho Hermana Hello, Dolly! (Gene Kelly). Další role byla Daisy Gambleová, která se svěří do rukou hypnotizéra francouzského původu (Yves Montand), aby se odnaučila kouřit, v muzikálové komedii Za jasného dne uvidíš navždy (Gene Kelly). Modelka Doris, jejíž hlučné chování přivádí k šílenství jejího souseda - spisovatele (George Segal), v komedii Básník a kočička (r. H. Ross). Excentrická slečna poněkud volnějších mravů Judy Maxwellová, kterou svede záměna zavadel dohromady s roztržitým hudebním vědcem (Ryan O'Neal), v crazy komedii Co dál, doktore? (Peter Bogdanovich). Začínající zpěvačka Esther Hoffmanová, z níž učiní hvězdu její objevitel - rockový zpěvák (Kris Kristofferson), v hudebním dramatu Zrodila se hvězda (Frank Pierson).

Vážnější polohu si poprvé vyzkoušela v postavě nadšené komunistky Katie Moroskiové, za jejíž ztvárnění v melodramatu Takoví jsme byli (Sydney Pollack) byla oceněna Donatellovým Davidem (1974) a byla nominována na Oscara (1973).

Dramaticky nejpůsobivější kreaci předvedla v soudním dramatu podle hry Toma Topora Bláznivá (r. M. Ritt), kde ztělesnila prostitutku Claudii Draperovou, která v sebeobraně zabila svého dotěrného zákazníka a domáhá se řádného soudního procesu.

V roce 1969 spoluzaložila produkční filmovou společnost First Artists Productions a posléze se sama stala producentkou v rámci své vlastní společnosti Barwood Films. V roce 1983 debutovala jako režisérka nostalgickým muzikálem na motivy povídek Isaaca Bashevise Singera Yentl, na němž se podílela i scenáristicky a vytvořila v něm titulní part židovské dívky Yentl, která v touze po vzdělání a naplnění milostných citů poruší dokonce starobylé zákony a náboženské mravy tím, že se vydává za chlapce.

Její druhý režijní pokus, stejnojmenná filmová adaptace románu Pata Conroye Pán přílivu, kde si zahrála židovskou psychiatričku Susan Lowensteinovou, byl v sedmi kategoriích pouze nominován na Oscara (1991).

Také se bezúspěšně ucházela o Zlatý glóbus 1996 za hlavní roli zakoplexované univerzitní profesorky Rose Morganové, jejíž manželství na inzerát s kolegou z téže školy (Jeff Bridges) dosáhne plnohodnotného naplnění teprve po překonání vypěstovaných předsudků obou partnerů, ve své romantické milostné komedii Dvě tváře lásky. Barbra Streisandová je laureátkou mnoha prestižních uměleckých cen: 1965 získala cenu Emmy za svou TV show My Name Is Barbra (Jmenuji se Barbra) a laureátkou ceny Emmy se opět stala 1995 za pořad Barbra - The Concert; spolu se skladatelem Paulem Williamsem dostala Oscara (1976) za píseň Evergreen z filmu Zrodila se hvězda. V roce 1970 jí byla udělena speciální cena Tony jako divadelní herečce desetiletí. V létě 1982 pobývala v Praze a Českém Krumlově při příležitosti natáčení filmu Yentl.

V letech 1963–1971 byla provdána za herce Elliotta Goulda (vystupovala s ním pouze na divadle); jejich syn Jason Emanuel Gould (* 1966) pokračuje v rodinné herecké tradici (hrál mj. po boku své matky v jejím filmu Pán přílivu). Od roku 1998 je manželkou herce Jamese Brolina. Dále natáčí desky a filmy.

Barbra Streisand je majitelkou:

  • 51 zlatých alb
  • 30 platinových alb
  • 13 Multi-platinových alb
  • 9 zlatých singlů - Gold Singles
  • 5 platinových singlů - Platinum Singles
  • 8 Gold Videos - zlaté video
  • 5 Platinum Videos - pět platinových cen za videa
  • 3 Multi-platinum Videos tři multi-platinové ceny za videa a totální cena RIAA

Filmografie

Diskografie

Barbra Streisandová, 1973

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Oscar - nejlepší herečka 1961-1980 Šablona:Zlatý glóbus – nejlepší režie 1981–2000

MusiCares Person of the Year
David Crosby (1991) • Bonnie Raitt (1992) • Natalie Coleová (1993) • Gloria Estefan (1994) • Tony Bennett (1995) • Quincy Jones (1996) • Phil Collins (1997) • Luciano Pavarotti (1998) • Stevie Wonder (1999) • Elton John (2000) • Paul Simon (2001) • Billy Joel (2002) • Bono (2003) • Sting (2004) • Brian Wilson (2005) • James Taylor (2006) • Don Henley (2007) • Aretha Franklinová (2008) • Neil Diamond (2009) • Neil Young (2010) • Barbra Streisandová (2011) • Paul McCartney (2012) • Bruce Springsteen (2013) • Carole King (2014) • Bob Dylan (2015) • Lionel Richie (2016) • Tom Petty (2017) • Fleetwood Mac (2018) • Dolly Parton (2019)

Šablona:Zlatý glóbus – nejlepší herečka (komedie / muzikál) 1976–2000

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Barbra_Streisandová&oldid=16238242“