Barbora Radziwiłłovna
| Barbora Radziwiłłovna | ||
|---|---|---|
| Polská královna a litevská velkokněžna | ||
| Miniatura s vyobrazením Barbory | ||
| Doba vlády | 1550 - 1551 | |
| Korunovace | 7. prosince 1550 | |
| Narození | 6. prosince 1520 | |
| Vilnius | ||
| Úmrtí | 8. května 1551 | |
| Krakov | ||
| Předchůdce | Alžběta Habsburská | |
| Následník | Kateřina Habsburská | |
| Manžel(é) | Stanislovas Goštautas | |
| Zikmund II. August | ||
| Otec | Jerzy Radziwiłł | |
| Matka | Barbara Koła | |
Barbora Radziwiłłovna (litevsky Barbora Radvilaitė; polsky Barbara Radziwiłłówna, 6. prosince 1520, Vilnius – 8. května 1551, Krakov) byla polská královna a litevská velkokněžna, manželka polského krále Zikmunda Augusta.
Obsah |
Rodina [editovat]
Barbora pocházela z mocného litevského šlechtického rodu Radziwiłłů (Radvilů). Jejím otcem byl mocný magnát, kastelán, hejtman a vévoda Jerzy Radziwiłł (litevsky Jurgis Radvila), matkou polská šlechtična Barbara Koła. Měla dva starší sourozence – bratra Mikuláše Radziwiłła Rudého a sestru Onu.
Život [editovat]
Narodila se a vyrostla ve Vilniusu, kde se jí dostalo dobrého vzdělání. Kromě litevštiny a ruténštiny ovládala latinu, italštinu a polštinu. Uměla hrát šachy i lovit a krásně zpívala. Podle názorů jejích současníků to byla nejkrásnější žena své doby.
V sedmnácti letech, 18. května roku 1537 byla provdána za o patnáct let staršího Stanislava Goštautase (Gaštolda), litevského šlechtice a později trakaiského vévodu. Z manželství, které trvalo jen pět let, se nenarodili žádní potomci. Stanislav Goštautas roku 1542 zemřel a po jeho smrti se Barbora spolu se svou matkou odstěhovala na hrad v Gieranjonech (dnešní západní Bělorusko). Tam se v říjnu roku 1543 seznámila s princem Zikmundem, tehdy spoluknížetem Litvy a v té době ještě manželem Alžběty Habsburské († 1545); jejich románek pokračoval ve Vilniusu, kde se po smrti Zikmundovy manželky milenci roku 1547 tajně vzali.
Velká romance Barbory a Zikmunda (od r. 1548 polského krále a litevského velkoknížete) měla své dobré i stinné stránky. Matka Zikmundova, Bona Sforza, ani polská vysoká šlechta s jejich svatbou roku 1547 nesouhlasili - žádali dokonce anulaci sňatku - a došlo tak k rozepřím mezi Zikmundem a mocnými magnáty. Radziwiłłům však svatba pomohla na výsluní politické moci na Litvě i v Polsku. Nakonec byla Barbora přece jen v prosinci roku 1550 korunována polskou královnou. Královnou však zůstala jen pět měsíců. Zemřela 5. května 1551 v Krakově (pravděpodobně na karcinom děložního hrdla), aniž by dala svému manželovi potomka. Zikmund nesl její smrt velmi těžce. Existuje i nepotvrzené obvinění, že královnu otrávila její tchyně Bona Sforza.
Barbora byla podle svého přání pohřbena na Litvě; její hrobka se nachází v katedrále sv. Stanislava ve Vilniusu.
Ani z jednoho Barbořina manželství nevzešli potomci. Zikmund August však neměl potomka ani s její předchůdkyní Alžbětou Habsburskou, ani se svou třetí manželkou Kateřinou Habsburskou (sestrou jeho první ženy); v jeho osobě tak po meči vymřela jagellonská dynastie.
Umění [editovat]
Barbořin život a vřelá láska polského krále se staly inspirací pro mnohá umělecká díla. O jejím osudu se psaly legendy a dramata. Její podobu se snažili zachytit i malíři.
Zajímavosti [editovat]
- Portrét Barbory Radziwiłłovny byl roku 1996 použit na litevské poštovní známce.
Odkazy [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Barbara Radziwiłł na anglické Wikipedii a Barbora Radvilaitė na litevské Wikipedii.
| Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alžběta Habsburská |
1550 - 1551 Barbora Radziwiłłovna |
Nástupce: Kateřina Habsburská |