Bannik
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bannik (polsky Łaźnik) je jméno domácího démonického mýtického stvoření ve slovanské mytologii. Je to pán lázní, který je malého vzrůstu, má dlouhé černé vlasy, dlouhý nos, ostré zuby a nepřirozeně dlouhé ruce. Bannik obýval sauny, které měly uvnitř vyhřívanou místnost a venku šatnu. Místo, kde ženy rodily děti a prováděly věštby obdařoval životními silami. Třetí (nebo čtvrté, podle tradice) zapálení bylo věnováno Banniku. Je blízký příbuzný vodnímu duchu Bagienniku. Oba jsou podřízení bohyni Wada, dámě jezer a mělkých proudů, také známé jako Královna podvodních trav.
Bannik byl schopen předvídat budoucnost, byl ale také škodlivým démonem. Dokázal opařit vařící parou, nebo teleportovat člověka do nejbližší řeky a předat vodníkovi. V sauně jako ochrana proti němu slouží podkova nebo železné talismany.
Na obrazech se objevuje v páře s bublinami, kterak pod rukama drží dva snopy březových ratolestí.
[editovat] Zdroje
V tomto článku je použit překlad textu z článku Bannik na anglické Wikipedii.
