Banksie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBanksie
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádproteotvaré (Proteales)
Čeleďproteovité (Proteaceae)
Rodbanksie (Banksia)
L. f.
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banksie (Banksia) (zřídka se užívá i české jméno paučkovec) [1] je velký rod obsahující přes 170 druhy stálezelených dřevin rozmanitého vzhledu z čeledě proteovitých. Rostou převážně v Austrálii, kde jsou původní rostlinou, existují tam již déle než 40 miliónů let. Pro Evropany byly objeveny až v roce 1770 při přistání výpravy kapitána Jamese Cooka, po jehož přírodovědci Josephu Banksovi dostaly jméno.[2][3]

Taxonomie

V nedávné době byl do rodu Banksia převeden bývalý rod Dryandra. Studiem genetických vztahů v obou rodech bylo zjištěno, že rod Dryandra (asi 93 druhů) je vlastně specializovaným druhem rodu Banksia (asi 80 druhů); v minulosti se jeden druh rodu Banksia adaptoval do nové podoby, která se úspěšně rozvinula v široké spektrum druhů zdánlivého rodu Dryandra.[4] V taxonomii uváděné australskými botaniky je tato změna již přijata téměř bez výhrad [3][5][6], u ostatních ještě ne zcela.[7]

Rozšíření

Banksie jako rod je téměř endemitem Austrálie, mimo vlastního území se vyskytuje na ostrově Nová Guinea a v souostroví Moluky. Na Novém Zélandu byly nalezeny stopy po fosilní banksii. V samotné Austrálii jsou dvě hlavní geografické oblasti, ve kterých vyrůstají zcela odlišné druhy. V Západní Austrálii, spíše na jejím jihozápadě, od města Exmouthu na severu po město Esperance na jihu je centrum biologické rozmanitosti, roste tam převážná většina druhů. Druhá oblast s menším počtem, ale známějších a rozšířenějších druhů (např. Banksia integrifolia a Banksia spinulosa), je lokalizována na východ kontinentu, kde se vyskytují od poloostrova Eyre na jihu až po mys York na severu Queenslandu. Výjimku tvoří Banksia dentata, která vyrůstá po celém severním pobřeží včetně Nové Guineje a Moluk.

Většina druhů roste v mírném podnebném pásu v písčitých nebo štěrkovitých zeminách, jen málokteré v těžších jílovitých nebo hlubokých a na živiny bohatých půdách podél vodních toků. Zařazovány jsou mezi mezofyty i xerofyty, pouze málo druhů se nachází ve vyprahlých pouštních oblastech nebo v severních deštných pralesích a poblíž bažin na severním pobřeží. Rostou v pobřežních nížinách až v subalpinském pásmu. Vyžadují převážně dobře propustnou a na živiny chudou půdu a jen občasné bohaté srážky. Hodně vlhkosti způsobuje, zvláště druhům pocházejícím ze suššího západu, hnilobu kořenů (hlavně plísně z rodu Phytophthora). Všechny jsou náročné na teplotu, pro růst potřebují minimálně 7 až 10 °C.

Některé druhy banksií lze spatřit i v České republice, a to v Botanické zahradě hl. m. Prahy a v Botanické zahradě v Liberci.[3][5][6]

Popis

Květenství banksie a opylovač medosavka hnědá

Jsou to stálezelené keře nebo stromy dosahující až 25 m výšky. Mnohdy rozhoduje o jeho vzhledu i biotop, kde druh roste, někde může jako strom dorůst do 10 m a na jiném místě je to nízký keř. Listy vyrůstající střídavě, ve spirále nebo v přeslenech a mívají různý tvar, zjednodušeně jsou podlouhlé a často vykrajované, bývají veliké od několika cm až do délky cca 40 cm, některé druhy mívají listy dvojího tvaru. Jsou řapíkaté, bez palistů, kožovité a okraje mají zubaté nebo celistvé.

Drobné oboupohlavné květy jsou sestaveny do vzpřímených, šišce podobných hroznovitých květenství válcovitého, kulovitého nebo konické tvaru, jejichž délka se pohybuje od 5 do 40 cm. Květenství se skládá z dřevnaté osy pokryté těsně k sobě natlačenými páry květů spojených kolmo k sobě, květenství je složeno ze sta nebo i tisíců kvítků. Barva květů je nejčastěji žlutá, pak krémová, červená, růžová nebo hnědá. Některé druhy mívají nenápadný zákrov, který někdy opadavá. Pravidelné nebo nepravidelné květy vyrůstající s listeny jsou přisedlé, drobné až velmi nápadné. Jsou 4četné, cyklické, generativní orgány mají v kruzích, češule jim chybí. Volné okvětní lístky jsou v jednom přeslenu, stejně jako 4 stejné nebo různě dlouhé tyčinky s krátkými nitkami nebo přisedlými prašníky pukajícími podél podélných stěn. Jednodílný svrchní semeník je tvořen jedním plodolistem, placentace je marginální nebo apikální. Čnělka je mnohem delší než okvětí a mívá jinou barvu, před rozvitím květu je skryta uvnitř. Jak postupně po dobu několika dnů jednotlivé kvítky rozvírají svá okvětí a jinobarevné čnělky se vysunují, tak celá šištice mění svou barevnost. Přestože jsou ve květenství sta a tisíce květů, jen z málokterého se vyvine zralé ovoce.

Většina druhů nabízí nektar jako potravu hmyzu, ptákům i drobným savcům.[8] Mnohé kvetou přes podzimní a zimní období. Ovocem (plody) jsou dřevnaté a velmi tvrdé tobolky seskupené do plodenství (šištic), které se rozpadají před dalším vegetačním obdobím nebo vytrvávají na stromech po několik let. Tobolky chrání semena před pasoucími se zvířaty nebo před častými ohni v australské krajině obvyklými. Některé se samy otevřou po dozrání semen, jiné leží mnoho let a otevřou se až po požáru.[3][5][6][9][10]

Rozmnožování

Banksie se dobře množí semeny, většinou ale nejdříve musíme kužel se semeny zahřívat asi hodinu při teplotě až 140 °C. Tobolky se pak otevřou a lze vytáhnou obvykle po dvou černých okřídlených semenech. Vysetá semena nesmí zaschnout ani být v přemokřené půdě. Vyklíčí obvykle do 14 až 60 dnů, mladé rostlinky musí dostat plné oslunění. Málokteré druhy potřebují jedno až dvouměsíční stratifikaci. Lze je také, i když s obtížemi, množit řízkováním. Rostliny mají drobné, tenké kořínky a jsou problémy s jejich přesazováním, je nutno toto vykonat co nejdříve. V praxi se to někdy řeší tak, že se semena vysejí do tenkých plechových květináčů, které se s mladými semenáčky vysadí na místo bez přesazení. Plechovky se časem rozpadnou a kořeny prorostou do půdy.

U rodu banksie se za mnohá tisíciletí vytvořily dvě strategie jak přežít stepní požáry, které ve vnitrozemské Austrálií vznikají odvěků. Část banksií při požáru zahyne, mají však v zásobě po okolí rozptýlené tobolky se semeny, která po ohni rychle vyklíčí a nové rostliny zaujmou místa spálených. Nesmí však docházet k požárům častěji než nové rostliny vyprodukují semena. Jiné druhy zase mají hrubou, ohni odolnou kůru a po ohni velmi rychle regenerují, požár však nesmí být příliš mohutný. Časté nebo intenzivní požáry (např. při žhářství) mohou tak zcela eliminovat populace banksií v určitých oblastech. Jako možná prevence se v Austrálii používá tzv. řízené vypalování, kdy se v rizikových oblastech zakládají cílené požáry, při kterých se vypaluje suché rostlinstvo v době, kdy ho ještě není mnoho a nezpůsobí přílišné škody.[6][9][10]

Význam

Některé druhy, např. B. baxteri, B. coccinea, B. hookeriana, B. menziesi, B. sceptrum a B. speciosa se pěstují na plantážích v západní a jižní Austrálii, stejně jako na Havaji a v Izraeli, a květy se sklízejí jako řezané květy do kytic, kde dlouho vydrží čerstvé. Dřevo stromů nebo suché plodenství bývá občas používáno pro výrobu ozdobných předmětů a suvenýrů.[9][10]

Poznámka

O tom jak si v Austrálii váží „své“ banksie, svědčí pojmenování celokontinentální nadace pro životní prostředí „Banksia Environmental Foundation“ a předního ocenění udělovaného ochráncům přírody „Banksia Environmental Awards“.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Paučkovec [online]. BioLib, o. s., rev. 08.10.2010 [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Proteaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d FloraBase the Western Australian Flora: Proteaceae [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, Kensington, AU [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ AUSTIN R., Mast; KEVIN, Thiele. Australian Systematic Botany 20(1) 63–71: The transfer of Dryandra R.Br. to Banksia L.f. [online]. Western Australian Herbarium, Department of Environment and Conservation, Bentley, WA, AU, rev. 26.02.2007 [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c PlantNET, NSW FloraOnline: Banksia, Dryandra [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney, AU [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d Growing Native Plants [online]. Australian Government Initiative, Australian National Herbarium, Canberra, AU [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ The Plant List: Dryandra [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ HACKETT, Damian J.; GOLDINGAY, Ross L. Australian Journal of Botany 49(5) 637 – 644: Pollination of Banksia spp. by non-flying mammals... [online]. CSIRO Publishing, West Perth, WA, AU, rev. 2001 [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c HARVEY, Rod. Banksia [online]. Australian National Botanic Gardens, Canberra, AU, rev. 1995 [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c Banksia [online]. Australian Native Plants Society (Australia), AU [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Banksia Environmental Foundation [online]. Banksia Environmental Foundation, Melbourne, Vic., AU [cit. 2012-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Banksie&oldid=16114448“