Banka pro mezinárodní vypořádání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Banka pro mezinárodní platby)
Skočit na: Navigace, Hledání
Banka pro mezinárodní vypořádání
členové BIS
členové BIS
Vznik 17.května 1930
Účel Spolupráce centrálních bank
Sídlo Basilej, Švýcarsko
Souřadnice 47°32′53,52″ s. š., 7°35′29,58″ v. d.
Členové 60 centrálních bank
Oficiální web bis.org
Sídlo banky ve švýcarské Basileji

Banka pro mezinárodní vypořádání (anglicky Bank for International SettlementBIS; česky též Banka pro mezinárodní platby) je mezinárodní organizace pro podporu mezinárodní měnové a finanční spolupráce a slouží jako banka pro centrální banky.

Banka pro mezinárodní vypořádání má ústředí v Basileji ve Švýcarsku a dvě pobočky v Hongkongu a Mexico City.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Banka byla založena v roce 1930 jako mezinárodní zúčtovací centrum pro vypořádání válečných náhrad placených poválečným Německem po 1. světové válce. Jako zúčtovací centrum sloužila i po druhé světové válce. V pozdější době se vzhledem ke změnám na světových finančních trzích změnila na metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky a zejména pro bankovní dohled.

Na konferenci v Bretton-Woods v roce 1944 byl přijat návrh na její zrušení. K likvidaci Banky pro mezinárodní platby však nedošlo, po válce byla pověřena zúčtováním platů v Evropské platební unii, zabývala se úvěrováním obchodu, eskontem směnek, operacemi spojenými se zlatem apod.

Z počátku vznikla jako akciová společnost a část akcií byla odprodána veřejnosti, v roce 2001 na mimořádném zasedání byly provedeny změny a všechny soukromé akcie byly vykoupeny.

Základní kapitál Banky byl 1,5 miliardy zlatých franků. Zlatý frank představoval 0,29g zlata. Tato parita byla shodná se zlatým obsahem švýcarského franku v době založení banky v roce 1930. V roce 2003 byl však zlatý frank nahrazen jednotkou SDR (Special Drawing Rights – Zvláštní práva čerpání)[1]

Současná role banky[editovat | editovat zdroj]

Podle statutu může Banka pro mezinárodní platby kupovat a prodávat zlato na vlastní účet nebo na účet centrálních bank, nakupovat a prodávat devizy, otevírat běžné a depozitní účty u centrálních bank. Nesmí však poskytovat půjčky vládám a otevírat jim běžné účty, nabývat nemovitosti, akcie apod.[2]

V současnosti[kdy?] se zaměřuje hlavně na rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami členských zemí, na vytváření příznivých podmínek pro mezinárodní finanční operace. Úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem a Skupinou světové banky

V současné době[kdy?] působí především jako:

  • centrum mezinárodní spolupráce, zejména v oblasti centrálního bankovnictví a bankovního dohledu, s cílem zajištění měnové a finanční stability
  • centrum mezinárodního ekonomického a měnového výzkumu
  • banka centrálních bank, zejména v oblasti spolupráce při řízení jejich devizových rezerv
  • zprostředkovatel při uzavírání mezinárodních finančních dohod

Členská základna[editovat | editovat zdroj]

Členská základna tvoří k dnešnímu dni[kdy?] 60 členů (centrálních bank či jiných monetárních institucí).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.bis.org/press/p030311d.htm
  2. KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-191-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]