Baltské novopohanství
.PNG)
Baltské novopohanství je novopohanské náboženské hnutí vycházející z předkřesťanského baltského náboženství, rozšířené především mezi Litevci a Lotyši.[1]
Počátky baltského novopohanství spadají již na konec 19. století kdy působil litevský básník a filosof Vydūnas. Toto hnutí bylo však potlačováno Sovětským svazem a k jeho nového rozvoji došlo až po jeho rozpadu.
Hlavní tradice[editovat | editovat zdroj]
Dievturība[editovat | editovat zdroj]
Lotyšské hnutí Dievturība jehož vyznavači se nazývají dievturi „držící se Dievse/Boha“[2], má kromě Lotyšska své následovníky také mezi Lotyši v USA a Kanadě. Jedná se o monistické náboženství, které chápe vesmír i bohy jako odraz nejvyššího boha Dievse.[3]
Počátky hnutí spadají do roku 1925, kdy Ernests Brastiņš vydal knihu Oživení lotyšské Dievturity[4][5]. Po připojení Lotyšska do Sovětského svazu byli vyznavači dievturīby potlačeny, ale hnutí pokračovalo v působení mezi exulanty. Od devadesátých let 20. století byla dievturība znovu oživena a počet vyznavačů rostl; v roce 2011 bylo asi 663 oficiálních členů[6].
Druwi[editovat | editovat zdroj]
Druwi (staroprusky „víra“,příbuzné slovu „strom“) vychází z náboženství starých Prusů[7] a je vyznáváno hlavně v Litvě. Náboženství je primárně reprezentováno institucí "Kuronskou akademií baltského kněžství" (litevsky: Baltųjų žynių mokykla Kurono)[8], založenou roku 1995. Ta vyučuje morálně zralé muže a ženy od věku osmnácti let jako kněží baltského národa[8]. Jedná se o monistické náboženství. Někteří vyznavači chápu Druwi jako odlišnou od romuvy, jiní považují Romuvu za specifickou formu své tradice [7]. Otcem tohoto náboženství je, stejně jako u Romuvy Vydūnas.
Romuva[editovat | editovat zdroj]
.png)
Hnutí Romuva vychází z litevského předkřesťanského náboženství o kterém věří že přežilo v litevském folklóru a zvycích.
Romuva je vyznávána hlavně v Litvě, kromě toho existují i přívrženci v Austrálii, Kanadě, USA a Spojeném království a Norsku.
Vyznávání Romuvy chápe mnoho stoupenců jako formu kulturní hrdosti spojenou s tradičním uměním, vyprávěním příběhů, slavením svátků, hraním tradiční hudby, zpěvem dain, hymnů a jiných písní, stejně jako s ekologickým aktivismem a ochranou posvátných míst.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltic neopaganism na anglické Wikipedii.
- ↑ Baltic diaspora and the rise of Neo-Paganism. www.baltictimes.com [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Новости мира религий. Общество и религия. СМИ и литература о вере и конфессиях.. www.religio.ru [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-17.
- ↑ The Ancient Latvian Religion - Dievturiba. www.lituanus.org [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-06.
- ↑ DELFI. Диевтуры подарили Риге памятник. DELFI. 2007-03-14. Dostupné online [cit. 2017-09-08]. (rusky)
- ↑ Reliģiju Enciklopēdija :: Jaunās reliģiskās kustības :: Neopagānisms / dievturi :: Doktrīnas. www.bibelesbiedriba.lv [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. Archic [online]. 2012-11-26 [cit. 2017-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b Baltų žinyčios vartai » Iš ciklo POKALBIAI PRIE BALTŲ ŽINYČIOS APVALIOJO DARNOS STALO (2). www.baltai.lt [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09. (anglicky)
- ↑ a b Baltų žinyčios vartai » Kviečiame mokytis į baltų žynių “KURONO” akademijos2013 m.1 pakopą (atnaujinta). www.baltai.lt [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltské novopohanství na Wikimedia Commons
