Balduin z Ibelinu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb rodu Ibelinů.

Balduin z Ibelinu, někdy uváděn jako Balduin III. z Ramly (narozen ve třicátých letech 12. století - zemřel kolem roku 1187) byl mocným křižáckým šlechticem v Jeruzalémském království. Byl druhým synem zakladatele rodu Ibelinů Barisana, jeho starším bratrem byl Hugo z Ibelinu a mladším bratrem pak Balian, obránce Jeruzaléma.

Po smrti svého staršího bratra Huga, který byl třetím manželem Anežky z Courtenay, roku 1169 hrad Ibelin přešel na Balduina, který již vlastnil rodové državy Mirabel a Ramlu. Balduin poté samotný Ibelin předal svému mladšímu bratru Balianovi. Roku 1174 Balduin z Ibelinu uvedl ke královskému dvoru v Jeruzalémě francouzský rod Lusignan v podobě svého zetě Amauryho de Lusignan, který si vzal Balduinovu dceru Echivu. Když jeruzalémský dvůr hledal regenta pro nezletilého krále Balduina IV., bratři Balian a Balduin podpořili pro tuto funkci hraběte z Tripolisu Raimonda III. proti Milesu z Plancy. Roku 1177 se oba Ibelinové účastnili bitvy u Montgisardu, kde křižáci v čele s králem Balduinem porazili Saladina.

Roku 1177, po smrti své druhé ženy Isabelly se Balduin stal kandidátem pro ovdovělou jeruzalémskou princeznu Sibylu. Balduina podporovala především místní šlechta v čele s hrabětem Raimondem III. Jeho bratr Balian se poté oženil se Sibylinou nevlastní matkou Marií.

Balduin z Ibelinu byl Turky zajat v bitvě u Mardž Ujún, spolu s velmistrem templářů Odem de St Amand a nevlastním synem Raimonda III. Hugem de St Omer roku 1179. Propuštěn byl na výkupné roku 1180, v době svatby Sibyly a francouzského šlechtice Guy de Lusignan, za kterého ji z politických důvodů provdal král Balduin IV. Guy byl bratrem zetě Balduina z Ibelinu Amauryho de Lusignan. Ten samý rok král provdal i svou mladší sestru Isabellu, Balianovu nevlastní dceru, za dědice Zajordánska Homfroie IV. a dále omezoval vliv rodu Ibelinů. Balduina ze zajetí vykoupil byzantský císař Manuel I. a Balduin později roku 1180 z vděčnosti navštívil svého zachránce v Konstantinopoli, kde ho císař bohatě obdaroval. Během jeho návštěvy v hlavním městě Byzance císař zemřel.

Roku 1183 Balduin opět podpořil Raimonda III., který v té době zastával funkci regenta za malomocenstvím sužovaného krále, tentokrát v zápase proti Guyovi de Lusignan. Král postupem času začal Guyovi stále více nedůvěřovat a snažil se ho odstranit z nástupnictví na jeruzalémský trůn a Raimond III. s místními šlechtici ho notně podporovali. Balduin IV. nakonec svým nástupcem určil svého synovce Balduina V., který byl dosazen na trůn jako nezletilý po smrti Balduina IV. roku 1185. Ibelinové a Raimond však prosazovali za nástupkyni princeznu Isabellu a jejího manžela Homfrie IV. Ten však nároky své ženy odmítl a raději se stal věrným spojencem Guye de Lusignan a jeho dvorské kliky válkychtivých šlechticů. Když roku 1187 zemřel i Balduin V., stal se králem Guy de Lusignan a všechna šlechta mu složila slib věrnosti - vyjma Raimonda III. a Balduina z Ibelinu. Proto dal svého mladého syna Thomase do péče svému bratrovi a odešel z Jeruzalémského království do Antiochijského knížectví pod ochranu knížete Bohemunda III., který Balduina přijal s poctami. Když král Guy začal sbírat vojsko proti Saladinovi a volal své šlechtice do zbraně, Balduin se odmítl vrátit do Jeruzaléma a ještě téhož roku v exilu zemřel.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Balduin z Ibelinu byl ženat celkem třikrát a to s:

  1. Richilda z Bethsanu, provdána za Balduina kolem roku 1157, roku 1174 bylo manželství anulováno. Měli tři děti:
  1. Isabella Gothman, (1175-1177 nebo 1178, kdy Isabella zemřela. Z tohoto manželství nevzešli potomci.
  2. Marie, dcera Reniera, konetábla z Tripolisu, provdána za Balduina po dubnu roku 1180, zemřela kolem 1228, z manželství nevzešli potomci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vilém z Tyru, A History of Deeds Done Beyond the Sea. E. A. Babcock and A. C. Krey, trans. Columbia University Press, 1943.
  • EDBURY, Peter W. The conquest of Jerusalem and the Third Crusade : sources in translation. Aldershot : Ashgate, 1998. 196 s. ISBN 1-84014-676-1.  
  • Peter W. Edbury, John of Ibelin and the Kingdom of Jerusalem. Boydell Press, 1997.
  • HAMILTON, Bernard. The leper king and his heirs : Baldwin IV and the Crusader Kingdom of Jerusalem. Cambridge ; New York : Cambridge University Press, 2000. 288 s. ISBN 0-521-64187-X. (anglicky) 
  • H. E. Mayer, "Carving Up Crusaders: The Early Ibelins and Ramlas", in Outremer: Studies in the history of the Crusading Kingdom of Jerusalem presented to Joshua Prawer. Yad Izhak Ben-Zvi Institute, 1982.
  • RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East : 1100-1187. London : Penguin Books, 1990. 536 s. ISBN 0-14-013704-1. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baldwin of Ibelin na anglické Wikipedii.