Bahádur Šáh II.
| Bahádur Šáh II. | ||
|---|---|---|
| mughalský císař | ||
 |
||
| krátce po procesu v roce 1858, zřejmě jediné dochované foto | ||
| Doba vlády | 28. září 1838 – 14. září 1857 | |
| Úplné jméno | Abu Zafar Sirajuddin Muhammad Bahadur Shah Zafar | |
| Narození | 24. říjen 1775 | |
| Dillí | ||
| Úmrtí | 7. listopad 1862 | |
| Rangún | ||
| Pochován | Rangún, poblíž Šweitigoumské pagody | |
| Předchůdce | Akbar Šáh II. | |
| Nástupce | mughalské císařství zaniklo | |
| Manželky | I. Ashraf Mahal | |
| II. Akhtar Mahal | ||
| III. Akhtar Mahal | ||
| IV. Taj Mahal | ||
| Otec | Akbar Šáh II. | |
Bahádur Šáh II. (24. října 1775 Dillí — 7. listopadu 1862 Rangún) byl poslední mughalský císař. Roku 1858 byl aktérem války proti Britům, ve které byl ostatními lokálními králi zvolen za vůdce odporu. Po prohrané válce byl v Humajúnově hrobce se svou rodinou obklíčen a následně v politickém procesu odsouzen za vzpouru, zradu a vraždu a poslán do exilu. Tím definitivně zanikla mughalská vláda v Indii.
Vzhledem k tomu, že válka, ve které byl hlavním reprezentantem Indů, byla na dlouhou dobu nejvýznamnějším projevem vlasteneckého odporu Indů proti nadvládě Britů, je Indy dodnes považován za jednoho z národních hrdinů, jsou po něm pojmenovávány ulice, točí se o něm filmy atp. Muslimové si jeho státu také váží jako posledního pozůstatku muslimského státu na území Indie před vznikem Pákistánu.
Je také považován za významného urdského básníka.
