Bagrationovsk
Bagrationovsk Багратионовск | |
---|---|
Budova původního semináře královských učitelů | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°24′ s. š., 20°38′ v. d. |
Nadmořská výška | 70 m n. m. |
Stát | Rusko |
federální okruh | Severozápadní federální okruh |
oblast | Kaliningradská oblast |
Kaliningradská oblast na mapě Ruska Bagrationovsk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,7 km² |
Počet obyvatel | 6 579 |
Hustota zalidnění | 614,9 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1336 |
Oficiální web | gorod-bagrat |
Telefonní předvolba | +7 40156 |
PSČ | 238420 |
Označení vozidel | 39, 91 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bagrationovsk (rusky Багратионовск, německy Preußisch Eylau, litevsky Ylava, česky Jílové) je město v jižní části Kaliningradské oblasti, exklávě Ruska. Městečko s cca 6 500 obyvateli slouží jako hraniční přechod do Polska.
Dějiny
Od založení do 18. století
Historie Jílového se datuje od roku 1325, kdy zde Řád německých rytířů postavil hrad zvaný Yladia, což prusky znamená „bažina.“ Osada se začala rozvíjet v okolí hradu v roce 1336, v roce 1348 bylo Řádem povoleno otevřít hospody v okolí hradu. Osada ale i tak stále zůstávala spíš místem setkání představených řádu než fungující vesnicí. Během Třináctileté války oblehly v roce 1455 hrad jednotky Remschela von Krixena sloužícího Prusku. Hrad ale nedobyly. Neúspěšní byli i Poláci v roce 1520, kteří ale zcela zničili přilehlou osadu. Městská práva získalo Jílové roku 1585. V letech 1709–1711 řádil v Jílovém mor, kterému podlehlo v městě a jeho okolí přes 2 200 lidí.
Od 19. století do roku 1914
Dne 7 - 8. února 1807 proběhla u města jedna z nejkrvavějších bitev Napoleonských válek tzv. Bitva u Jílového. Na bitevní poli se střetla francouzská armáda Napoleona Bonaparte s ruskou armádou generála von Bennigsena podporovanou pruskými jednotkami generála von L'Estocq. Bitva skončila bez vítěze, ale na bitevní poli zůstalo dohromady přes 50 000 mrtvých. V roce 1819 se z Jílového stalo administrativní centrum pro přilehlý okres. Významný učitelský seminář byl otevřen ve městě v roce 1834. Každý východopruský učitel ho musel absolvovat, a to až do roku 1924, kdy byl uzavřen. Jílové se stalo roku 1871 součástí Německé říše.
Meziválečné období
Během První světové války bylo město obsazeno ruskými vojsky, ale pouze na jeden týden (27. srpna 1914 - 3. září 1914). Po nástupu Nacismu k moci po roce 1933 byly ve městě postaveny kasárny a od roku 1935 zde bylo sídlo německé pěchoty a dělostřelectva. Na konci války v roce 1945 došlo k evakuaci většiny německého obyvatelstva do Německa před postupující Rudou armádou. Sověti vstoupili do města 10. února 1945. Následně zřídila sovětská NKVD v bývalých německých kasárnách vězeňský tábor pro německé civilisty, kteří zůstali v Jílovém. Přes 6 000 jich pobyt v táboře nepřežilo. V srpnu 1945 zabrali Jílové Poláci a zřídili zde vlastní administrativu. Po dojednání hranice mezi Polskem a SSSR přešlo Jílové pod správu SSSR k 1. lednu 1946.
Pod správou SSSR a Ruska
Město se přejmenovalo na Bagrationovsk od jména ruského generála Pjotra Bagrationa, který se účastnil bitvy u Jílového v roce 1807. Dnes je Bagrationovsk součástí Kaliningradské oblasti (exklávy Ruska) a slouží jako hraniční přechod do Polska. Rozvinutý je především strojírenský a nábytkářský průmysl. V dubnu 2007 byl na popud ruské vlády do Bagrationovsku a Sovětsku (hraniční město s Litvou) jako příhraničních měst omezen přístup cizincům a Rusům nepobývajícím v oblasti. Pohraniční stráží bylo vydáváno extra povolení pro vstup do oblasti, o které se muselo žádat 30 dní předem. Omezení pohybu osob výrazně zpomalilo rozvoj města. V červnu 2012 bylo omezení zrušeno a nyní se vztahuje pouze na oblast přímo u hranice.
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva v průběhu doby
Rok | 1875 | 1890 | 1910 | 1933 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 | 2010 |
Obyvatelé | 3 738 | 3 446 | 3 270 | 4 322 | 7 461 | 4 438 | 5 563 | 6 049 | 6 728 | 7 216 | 6 579 |
Etnické složení obyvatelstva
Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[1]
|
Významné osobnosti města
- Konrad Theodor Preuss (1869–1938) - etnolog
- Hugo Falkenheim (1856–1945) - doktor a poslední předseda židovské obce v Königsbergu
Galerie
-
Pozůstatky místního hradu
-
Pozůstatky místního hradu
-
Pozůstatky místního hradu
-
Budova bývalého učitelského semináře z roku 1860
-
Hraniční přechod Bezledy - Bagrationovsk
-
Místo bitvy u Jílového v současnosti
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bagrationovsk na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bagrationovsk na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka