Bad Elster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Bad Elster
Bad Elster – znak
znak
poloha
souřadnice: 50°17′ s. š., 12°14′ v. d.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
okres: Vogtland
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 23,42 km²
počet obyvatel: 3.953 (2007-12-31)
hustota zalidnění: 169 obyv. / km²
správa
starosta: Christoph Flämig
oficiální web: www.badelster.de
PSČ: 08645

Bad Elster (česky někdy také jako Lázně Halštrov) je německé lázeňské město v saském zemském okresu Vogtland. Město se nachází v blízkosti hranic mezi třemi historickými zeměmi; Saskem, Bavorskem a Čechami, a v blízkosti měst , Hof a Plavno. Bad Elster patří mezi města mikroregionu Přátele v srdci Evropy. Město ležící v údolí podél Bílého Halštrova, obklopují vysoké lesní porosty, které ho chrání před extrémními teplotními výkyvy.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Bad Elster do konce 18. století

Jeden až dva kilometry severozápadně od města se nachází zbytky kruhového valu (tzv. Starého zámku) z 12. století, které dokazují osídlení oblasti dlouho před první historickou zmínkou o městu v roce 1324. V roce 1412 vykupují pozemky města a okolí Zedtwitzové, v jejichž držení zůstavají až do 18. století. Léčebný účinek Halštrovského pramene (kdysy označován jako Säuerling (Kyselka), dnes Moritzquelle) byl spoznán velmi brzy. Jiří Leisner, tehdejší plavenský městský fyzik a osobní lékař zemského pána, vévody Moritze ze Saska a Zeitzu zapisuje v roce 1669, že „tato voda byla od nepaměti používána nejen obyvateli Elsteru, ale jezdili si pro ni až z Adorfu“ a také píše, že „byla využívána pacienty s mnoha nemocemi“. V roce 1795 navštívil Elster slavný básník Johann Wolfgang von Goethe, a později ve svém díle uvádí halštrovské prameny Hermanna a Dorotheu.

[editovat] 19. a 20. století

Před rokem 1851 byl Elster jen samostatnou farou. V roce 1892 byl vysvěcen nový novogotický kostel Svaté Trojice. Starý kostel Svatého Petra a Pavla byl zbourán. Elster od roku 1848 patřil k Saským královským státním lázním, díky čemuž se rychle rozrůstal počet lázeňských hostů: 1848: 129; 1850: 378, 1860: 1.750, 1870: 2450, 1890: 5870, 1900: 8900, 1990: 15.600. Od roku 1875 nese místo název Bad Elster a od roku 1935 užívá městských práv. Roku 1880 zde bylo otevřeno Lázeňské muzeum, které se stalo prvním svého druhu nejen ve městě, ale i v celém zemském okresu Vogtland.

[editovat] Památky

Lázeňská budova
  • katolický kostel sv. Alžběty, vystavěn v letech 1912-1913
  • evangelicko-luteránský kostel sv. Trojice
  • hrob na městském hřbitově pro čtyři neznámé válečné zajatce 2. světové války, kteří zemřeli během nucených prácí.

[editovat] Městské části

  • Sohl
  • Mühlhausen

[editovat] Ekonomika

Bad Elster žije především z turismu, který do městské kasy přináší velké množství peněz. Ve městě se nachází sedm lázeňských rehabilitačních klinik. V roce 2005 se zde nacházelo 35 ubytovacích míst, které nabízeli až 2400 lůžek. Během téhož roku bylo napočítáno 540 000 přenocování.

[editovat] Doprava

V blízkosti města se nachází rychlostní silnice B 92, která bývá však jen velmi málo používána. Z Bad Elsteru vede do České republiky turistický přechod do Hranic (část Krásňany). V roce 2008 byl otevřen dopravní hraniční přechod Hranice-Embath (jen pro vozidla do 3,5 tuny), kudy je možné dostat se z České republiky do Bad Elsteru nejrychleji, a se vstupem ČR do Schengenského prostoru byl pro automobilovou dopravu otevřen také hraniční přechod Doubrava-Bad Elster, a to i přes protesty měst Aše i Bad Elsteru (státní hranice se totiž nachází v chráněné oblasti Smrčiny). Nádraží v Bad Elsteru na trati Cheb - Plauen se nachází asi 2,5 kilometru od středu města, na okraji místní části Mühlhausen.

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Bad Elster
Rok 1834 1871 1890 1910 1925 1939 1946 1964 1971 1990 2003 2004
Počet obyvatel 701 1248 1120 2251 3368 3546 3657 3353 3336 4701 4101 4060

[editovat] Partnerská města

[editovat] Odkazy


 
Města a obce zemského okresu Vogtland (Vogtlandkreis)

Adorf | Auerbach | Bad Brambach | Bad Elster | Bergen | Bösenbrunn | Burgstein | Eichigt | Ellefeld | Elsterberg | Erlbach | Falkenstein | Grünbach | Hammerbrücke | Heinsdorfergrund | Klingenthal | Lengenfeld | Leubnitz | Limbach | Markneukirchen | Mehltheuer | Morgenröthe-Rautenkranz | Mühlental | Mühltroff | Mylau | Netzschkau | Neuensalz | Neumark | Neustadt | Olešnice (Oelsnitz) | Pausa | Plavno (Plauen) | Pöhl | Reichenbach im Vogtland | Reuth | Rodewisch | Schöneck | Steinberg | Syrau | Tannenbergsthal | Theuma | Tirpersdorf | Treuen | Triebel | Weischlitz | Werda | Zwota

V tomto článku je použit překlad textu z článku Bad Elster na německé Wikipedii.