Babyka u Potštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (zaniklý)
Babyka u Potštejna
kolem roku 1900
kolem roku 1900
Druhjavor babyka
Acer campestre[1]
Zánik8. července 1940[1]
OchranaPamátkovým úřadem v Praze
Poloha
KrajKrálovéhradecký
OkresRychnov nad Kněžnou
ObecPotštejn
Polohasilnice na Sopotnici
Souřadnice
Babyka u Potštejna
Babyka u Potštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Babyka u Potštejna, také známá jako Potštejnská babyka, Babyka u Potštýna nebo Babka, byl památný strom, který uváděl ve svých spisech již Jan Evangelista Chadt-Ševětínský na přelomu 19. a 20. století.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • název: Potštejnská babyka, Babyka u Potštejna[1], Babyka u Potštýna[2], Babka[2]
  • výška: 16,4 m[2]
  • obvod: 314 (1907)[2], 375 cm (~1940)[1]
  • věk: 300-400 let (1907)[2], 350 let (~1940)[1]

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Babyku rozlámala vichřice 8. července 1940, trosky nechal její majitel, hrabě František Jindřich Dobrzenský, odstranit. Na místě zůstal jen pařez, který doporučil František Hrobař, konzervátor ochrany přírody, upravit k odpočinku, aby nahradil lavičku, která u stromu původně stála.[1]

Na kmeni babyky byl zavěšen obrázek Madony, který po zániku přesunuli na mladší (zhruba 7 metrů vysokou) babyku. Ta zůstala na Hrobařovo doporučení zachována, neboť ještě před samotnou vichřicí předpokládal, že starý strom již nebude mít dlouhého žití a doporučil mladší - jako vhodného nástupce - nekácet.[1]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti u babyky strašilo, takže tudy Potštejnští neradi v noci chodili.[1]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Potštejnská babyka byla ve své době jednou z největších svého druhu. Chadt-Ševětínský roku 1913 uváděl ještě babyku v Jivanech (u Lomnice nad Popelkou) s obvodem 350 cm (1912), dále - jako největší živou babyku - v Horním Hlohově (Slezsko) s obvodem 350 cm (1908) a vůbec nejmohutnější byla uvedena (k roku 1913 již zaniklá) babyka u silnice z Pardubic do Sezemic s obvodem 400 cm (1910).[2]

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola O zaniklých památných stromech na Kostelecku a Rychnovsku, s. 10, 15. 
  2. a b c d e f CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. S. 514–116. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. 
  • CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]