Babička (povídka)
| Babička | |
 Úvodní list Babičky z vydání z roku 1913 |
|
| Autor | Božena Němcová |
|---|---|
| Ilustrátor | (abecedně, nekompletní) Lubomír Anlauf Zdeněk Burian Mirko Čermák Pavel Černý Jindřich Dušek Marie Fischerová-Kvěchová František Horník Adolf Kašpar Vítězslava Klimtová Milada Marešová Arno Nauman František Pokorný Karel Svolinský Václav Špála Vladimír Tesař Martin Velíšek Josef Vodrážka Marie Vořechová-Vejvodová |
| Země |  Rakouské císařství |
| Jazyk | český |
| Žánry | povídka |
| Datum vydání | květen–srpen 1855 |
| Typ média | 4 sešity |
Babička s podtitulem Obrazy z venkovského života je nejznámější dílo Boženy Němcové. Jedná se o povídku[1], kterou psala v době, kdy jí umíral syn. Dílo začala psát během pobytu v pražské Ječné ul. č. p. 516 koncem roku 1853 a z větší části jej zde také napsala.[2] Autorka v něm zachycuje dění na venkově se všemi zvyky.
Jedním z inspiračních zdrojů Němcové bylo dílo olomouckého univerzitního profesora a lékaře Františka Jana Mošnera Pěstounka.[3][4]
Obsah |
[editovat] Stručné shrnutí děje
Babička přijíždí ke své dceři a pomáhá vychovávat vnoučata, stává se rádkyní sousedům a nakonec i paní kněžně. V díle se objevuje i příběh tragické lásky Viktorky, který narušuje jinak idylický obraz života na venkově. Líčení života na vesnici, jeho tradice a zvyky, má v knize své podstatné místo.
[editovat] Postavy
- babička
- Moudrá, laskavá a starostlivá žena, hluboce věřící, lidé si jí váží, stará se o vnoučata a hospodářství, všem pomáhá.
- Barunka
- Nejstarší babiččina vnučka; fikční, autobiografický obraz mladé Boženy Němcové.
- paní kněžna
- Hodná, milá, stará se o svou schovanku Hortensii, babičky si váží a chová se k ní jako k sobě rovné. Předobrazem byla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská.
- Viktorka
- Její příběh se vypráví v knize, zamiluje se do vojáka a otěhotní, on nejspíš zahyne a Viktorka se pomate a hodí své dítě do splavu.
- Symbolický hrob bláznivé Viktorky se nachází v Červeném Kostelci, kde Božena Němcová žila od září 1837 do dubna 1838. Předobrazem postavy byla Viktorie Židová, která nakonec zemřela sešlostí věkem v roce 1868 ve svém rodišti, nedaleké Červené Hoře (patřící do kostelecké farnosti) a byla pohřbena na tehdejším kosteleckém hřbitově do společného hrobu chudých.[5]
- Za zpodobnění Viktorky se někdy vydává motiv na rubu české 500korunové bankovky; oficiálně jde ale o obecnější „symbol ženských postav z díla Boženy Němcové“.[6]
[editovat] Obsah
Babička – Magdaléna Novotná žila v pohorské vesnici Olešnici u slezských hranic. Měla syna a dvě dcery. Jednoho dne obdržela od starší z dcer – Terezky dopis, ve kterém jí dcera psala, že její muž Jan Prošek, který dříve sloužil ve Vídni, byl přeložen do Čech na panství kněžny Kateřiny Zaháňské. Zvala babičku, aby se k nim navždy přestěhovala. Babička nechtěla opustit svoji rodnou vesničku a přátele, ale zároveň chtěla vidět svoji dceru a poznat svá vnoučata, která doposud ještě neviděla.
Nakonec odepsala, že přijede. Babičku všichni, zejména děti (Barunka,Vilém, Jan, Adélka), netrpělivě očekávali. Děti se dohadovaly, jak ta jejich babička asi vypadá. Když přijela, měli všichni velkou radost a Barunka s ostatními z ní nemohli oči spustit. Připadala jim krásná, ale děti nevěděly, proč má tak šedivé vlasy, málo zubů, scvrklé ruce… To jim ovšem babička vysvětlila. Babička se svými vnoučaty chodívávala na procházky, vyprávěla jim různé příběhy a modlila se s nimi i za ně.
Babička si zvykla na nový dům na Starém bělidle, ale scházela jí práce, proto předla len a krmila drůbež. Ve vsi ji měli všichni brzo rádi. Babička si také někoho oblíbila. Byla to dívka jménem Kristla, hospodské děvče. Ale brzy si babička oblíbila i komtesu Hortensii, která krásně malovala a namalovala i babičku.
Ve vsi bylo jedno, dříve krásné děvče. Jmenovala se Viktorka, byla dcerou sedláka. Zamiloval si ji jeden hoch z vedlejší vsi, ale do vesnice přijeli myslivci a jeden ji začal pronásledovat. Viktorka se z toho zbláznila a běhala po lesích, nemluvila s lidmi, jen zpívala u splavu, snad svému dítěti, které tam utopila. Jednoho dne přišla bouře a blesk zasáhl strom, který Viktorku zabil. (spadl na ni)
Rodina Proškova (ve skutečnosti Panklova) měla i jiné přátele. Byl to například myslivec a mlynář, kteří k nim chodili zejména v neděli.
Kristla se vdala za svého milého Mílu. Za několik týdnů se na Starém bělidle lidé dozvěděli, že se slečna Hortensie bude vdávat za italského malíře. Všichni jí to přáli, ale komtesa zemřela. Zanechala malého synka…
Nikdo by neřekl, jak Proškovic babička zestárla. Na jaře začala kašlat a nemohla už ani chodit do kostela. Proto poslala na všechny strany dopisy, aby k nim přijeli. Za několik dní babička zemřela. Všichni lidé, kteří ji znali, plakali, protože ji měli velice rádi. Barunka byla velice nešťastná, že její milovaná babička zemřela.
Když se konal babiččin pohřeb, hleděla kněžna Zaháňská z okna, vzdychla a zašeptala: „Šťastná to žena!“
[editovat] Filmová a divadelní zpracování
- Babička (film, 1921) – černobílý němý film z roku 1921, režie Thea Červenková, v roli babičky Ludmila Lvová-Innemannová, v roli Barunky její dcera Liduška Innemannová
- Babička (film, 1940) – černobílý film z roku 1940, režie František Čáp, v roli babičky Terezie Brzková, v roli Barunky Nataša Tanská
- Babička (film, 1971) – dvoudílný barevný televizní film z roku 1971, režie Antonín Moskalyk, v roli babičky Jarmila Kurandová, v roli Barunky Libuše Šafránková
- Babička (opera) – opera Antonína Vojtěcha Horáka na libreto Adolfa Weniga, uvedená v Národním divadle 11× v roce 1900[7]
- Babička – divadelní hra uvedená v Národním divadle v letech 2007–2010, v roli babičky Vlasta Chramostová, v roli Barunky alternovaly Magdaléna Borová a Eva Josefíková[8]; zdramatizovali Jan Antonín Pitínský a Lenka Kolihová Havlíková na motivy scénáře Růženy Pohorské[9]
- Babička – divadelní hra uvedená v Divadle Na Fidlovačce v roce 2013, v roli babičky Eliška Balzerová, v roli Barunky alternují Anika Menclová a Rebeka Chudobová[10]
[editovat] Zpracování knihou pouze inspirovaná
- Na Starém bělidle – opera Karla Kovařovice[11] (starším pravopisem Na starém bělidle s podtitulem zpěvohra o čtyřech obrazech dle Babičky Boženy Němcové)
- Viktorka – československý film režiséra Jana Svobody z roku 1935
- Babička (muzikál) – muzikál vytvořený na motivy povídky
- Babička – fetišistická revue – inscenace Divadla Husa na provázku, v roli babičky Jiří Pecha, který za ni obdržel roku 1997 speciální Cenu Alfréda Radoka za „mužský herecký výkon v ženské roli“
- Babička aneb jak to bylo doopravdy – česká filmová parodie z roku 2010[12]
[editovat] Překlady do jiných jazyků
- Viz Muzeum Boženy Němcové
- Do hornolužické srbštiny knihu poprvé přeložil roku 1883 spisovatel a farář Filip Rězak (pod názvem Naša wowka),[13] podruhé ji přeložili v roce 1962 Hanaróža Völkelowa a Pawoł Völkel (Wowka).[14]
- Do rumunštiny Jan Urban Jarník: Bunica (1885).[15]
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
[editovat] Ohlas knihy
Ke 100. výročí prvního vydání Babičky uspořádalo Národní divadlo slavnostní matiné (29. října 1955 v Tylově divadle).[16]
Ve čtenářské anketě Kniha mého srdce, kterou v roce 2009 organizovala Česká televize, se Babička umístila s 29 935 hlasy na celkovém 2. místě.[17]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Lexikon české literatury 3/I. M-0, Academia, Praha 2000, str. 478.
- ↑ Božena Němcová a Praha na webu provozovaném PIS
- ↑ Český jazyk a literatura. [s.l.] : Státní pedagogické nakladatelství, Ministerstvo školství, 1982.
- ↑ HAMAN, Aleš. Trvání v proměně: česká literatura devatenáctého století. [s.l.] : ARSCI, 2007.
- ↑ Červený Kostelec – pamětihodnosti
- ↑ Zákon 159/1993 Sb. o vydání bankovek po 500 Kč, § 4
- ↑ Babička (opera) v archivu Národního divadla – včetně seznamů rolí a představení
- ↑ Babička (drama) v archivu Národního divadla – včetně fotogalerie a seznamů rolí a představení
- ↑ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001788238&local_base=NKC
- ↑ http://www.fidlovacka.cz/divadelni-hra/babicka
- ↑ Na starém bělidle v archivu Národního divadla – včetně fotogalerie a seznamů rolí a představení
- ↑ Babička aneb jak to bylo doopravdy – oficiální web filmu
- ↑ http://texty.citanka.cz/pata/sc1-22.html
- ↑ Záznam v databázi Německé národní knihovny
- ↑ O rumunské bohemistice
- ↑ Slavnostní matiné k 100. výročí prvního vydání Babičky Boženy Němcové
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/program/knihamehosrdce/
[editovat] Literatura
- ŠŮLA, Jaroslav. Marie Magdaléna Novotná-Čudová : doba, krajina, rodina. Ústí nad Orlicí : OFTIS, 2011. 160 s. ISBN 978-80-7405-105-0.
- NĚMCOVÁ, Božena. Babička : obrazy venkovského života. Ilustrace Adolf Kašpar. Praha : Česká grafická Unie, 1924. Dostupné online.
- ŠÍPEK, Karel. Na Starém bělidle : zpěvohra o čtyřech obrazech dle Babičky Boženy Němcové. Praha : F. Šimáček, 1900. Text libreta ke Kovařovicově 5. opeře podle známé knihy B. Němcové. Autor libreta líčí prostředí i zvyky vesničanů a babiččinu přirozenou moudrost, již prokáže v příběhu nešťastné lásky Kristly a Míly stejně jako v tajném soužení komtesy Hortensie. Opera zazněla poprvé na scéně ND v Praze 22. listopadu 1901 za řízení autora hudby K. Kovařovice.. Dostupné online.
[editovat] Externí odkazy
- Před 150 lety vyšla poprvé Babička Boženy Němcové na webu Muzea Boženy Němcové, 15. 2. 2007
- Ilustrace Babičky Boženy Němcové tamtéž
- Ediční problémy v Babičce – Naše řeč, ročník 35 (1951), číslo 7–8
- Dílo ke stažení – Božena Němcová on-line
- Stránky Marie Rendlové, sběratelky různých vydání Babičky
- Publikace o povídce Babička
