Baškirská autonomní sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Baškirská autonomní sovětská socialistická republika
Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика
 Ruská SFSR 1919–1992 Baškortostán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozloha
143 600 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
4 miliony
Národnostní složení
pravoslavné křesťanství (Rusové), islám (Baškirové a Tataři)
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Ruská SFSR Ruská SFSR
Následující
Baškortostán Baškortostán

Baškirská autonomní sovětská socialistická republika (Baškirská ASSR) (baškirsky: Башҡорт Автономиялы Совет Социалистик Республикаhы, rusky: Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní sovětská socialistická republika spadající pod Ruskou SFSR, která byla součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se z Baškirské ASSR stala republika Baškortostán.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat Malý Baškortostán. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR.[1] 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost.[1] Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.

sčítání lidu 1926 sčítání lidu 1939 sčítání lidu 1959 sčítání lidu 1970 sčítání lidu 1979 sčítání lidu 1989
Baškirové 625,845 (23,5 %) 671,188 (21,2 %) 737,744 (22,1 %) 892,248 (23,4 %) 935,880 (24,3 %) 863,808 (21,9 %)
Rusové 1,064,707 (39,9 %) 1,281,347 (40,6 %) 1,418,147 (42,4 %) 1,546,304 (40,5 %) 1,547,893 (40,3 %) 1,548,291 (39,3 %)
Tataři 621,158 (23,3 %) 777,230 (24,6 %) 768,566 (23,0 %) 944,505 (24,7 %) 940,436 (24,5 %) 1,120,702 (28,4 %)
Čuvaši 84,886 (3,2 %) 106,892 (3,4 %) 109,970 (3,3 %) 126,638 (3,3 %) 122,344 (3,2 %) 118,509 (3,0 %)
Marijci 79,298 (3,0 %) 90,163 (2,9 %) 93,902 (2,8 %) 109,638 (2,9 %) 106,793 (2,8 %) 105,768 (2,7 %)
Ostatní 189,942 (7,1 %) 232,149 (7,3 %) 213,280 (7,4 %) 198,742 (5,2 %) 190,933 (5,0 %) 166,294 (4,7 %)

Seznam představitelů Baškirské ASSR[editovat | editovat zdroj]

První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR

  • Haris Jumagulovič Jumagulov (listopad 1919 – prosinec 1919)
  • Ahmetkamal Ahmadinurovič Kaspransky (březen 1920 – květen 1920)
  • Petr Michailovič Vikman (červenec 1920 – květen 1921)
  • Ahmed Almuhametovič Bijšev (červen 1921 – listopad 1921)
  • Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (23. listopadu – březen 1922)
  • A. I. Žehanov (duben 1922 – září 1922)
  • Boris Nikolajevič Nimvický (1922 – 1923)
  • Ruben Airapetovič Vosnakov (1923- 1924)
  • Michail Osipovič Razumov (1924 – 1926)
  • Eduard Ivanovič Jurjevič (1926 – 1930)
  • Jakov Borisovič Bykin (1930 – 6. října 1937)
  • Alexandr Tarasovič Zalikin (6. října 1937 – leden 1939)
  • Grigorij Sergejevič Rastegin (leden 1939 – listopad 1939)
  • Ivan Semjonovič Anošin (listopad 1939 – leden 1942)
  • Semjon Borisovič Zaďjončenko (leden 1942 – 26. ledna 1943)
  • Semjon Děnisovič Ignaťjev (leden 1943 – 1946) – první funkční období
  • Sabir Ahmedjanovič Vagapov (1946 – prosinec 1953)
  • Semjon Děnisovič Ignaťjev (prosinec 1953 – 14. června 1957) – druhé funkční období
  • Zija Nurjevič Nurjovová (14. ledna 1957 – 15. července 1969)
  • Midhat Zakirovič Šakirov (15. července 1969 – 23. června 1987)
  • Ravmer Hasanovič Habibulin (23. června 1987 – 10. února 1990)
  • Igor Alexejevič Gorbunov (10. února 1990 – srpen 1991)

Předseda Revolučního výboru

  • Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (21. února 1919 – 17. května 1919) – první funkční období
  • Haris Jumagulovič Jumagulov (17. května 1919 – 20. ledna 1920)
  • Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (20. ledna 1920 – 26. června 1920) – druhé funkční období
  • F.S. Mansyrov (26. června – 28. července 1920)

Předseda Ústředního výkonného výboru

  • Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července 1920 – říjen 1920)
  • Musa Lutovič Murtazin (leden 1921 – únor 1922)
  • Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (únor 1922 – červenec 1922)
  • Chafíz Kusajevič Kušajev (1922 – březen 1929)
  • Mansurov (březen 1929) – zastupující
  • G. S. Šafikov (březen 1929 – únor 1931)
  • Afzal Muchitdinovič Tagirov (únor 1931 – červen 1937)
  • Ráchim Kirjevič Ibragimov (říjen 1937 – červenec 1938)

Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR

  • Ráchim Kirjevič Ibragimov (červenec 1938 – listopad 1946)
  • Gilman Vildanovič Nigmadžanov (listopad 1946 – únor 1950)
  • Faizrachman Zagafuranovič Zagafuranov (červenec 1950 – březen 1967)
  • Faizulla Valjevič Sultzanov (březen 1967 – duben 1990)
  • Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (7. dubna 1990 – 11. října 1991)

Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR

  • Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (11. října 1991 – 25. prosince 1991)

Předseda lidového sekretariátu

  • Junus Julbarisovič Bikbor (červen 1918 – prosinec 1918)
  • Mstislav Alexandrovič Kulajev (prosinec 1918 – 22. února 1919)

Předseda Rady lidových komisařů

  • Mstislav Alexandrovič Kulajev (22. února 1919 – 1919)
  • Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (1919 – 1920)
  • Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července – leden 1921)
  • Ahmed Almuhametovič Bijšev (leden 1921 – červenec 1921)
  • Mullajan Davletšinovič Chalikov (červenec 1921 – listopad 1925)
  • Aksan Bajmurzič Muchametdkulov (listopad 1925 – leden 1930)
  • Zinatulla Gizatovič Bulašjov (leden 1930 – říjen 1937)
  • Fazyl Valjachmetovič Šagimardanov (říjen 1937 – únor 1940)
  • Sabir Ahmeďjanovič Vagapov (únor 1940 – duben 1946)
  • Nasyr Rafikovič Urazbajev (duben 1946 – červen 1946)

Předseda Rady ministrů

  • Nasyr Rafikovič Urazbajev (červen 1946 – duben 1951)
  • Valej Gabejevič Nabjullin (duben 1951 – únor 1962)
  • Zakerija Sarafutdinovič Aknazarov (únor 1962 – leden 1986)
  • Marat Parisovič Mirgazjamov (leden 1986 – 25. prosince 1991)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b lcweb2.loc.gov - Library of Congress Coutry Studies; Baškirové

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]