Bílsko-Bělá
| Bílsko-Bělá Bielsko-Biała |
|||
|---|---|---|---|
 Letecký pohled na střed města |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 262 – 1117 m n. m. | ||
| časové pásmo: | +1 | ||
| stát: |  Polsko |
||
| vojvodství: | Slezské | ||
| okres: | mětský okres | ||
| administrativní dělení: | 30 sídlišť | ||
 Bílsko-Bělá
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 125 km² | ||
| počet obyvatel: | 175 008 (2011) | ||
| hustota zalidnění: | 1406 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Poláci, Slezané, imigr. menšiny | ||
| náboženské složení: | římští katolici, luteráné a další | ||
| správa | |||
| starosta: | Jacek Krywult | ||
| vznik: | Bílsko: před 1312 Bělá: 1560 spojení měst: 1951 |
||
| oficiální web: | um.bielsko.pl | ||
| adresa obecního úřadu: | Plac Ratuszowy 1 | ||
| telefonní předvolba: | 33 | ||
| PSČ: | 43-300 | ||
| označení vozidel: | SB | ||
Bílsko-Bělá (polsky Bielsko-Biała, německy Bielitz-Biala) je město v jižním Polsku ve slezském vojvodství na úpatí Slezských a Malých Beskyd.
Formálně vzniklo spojením Bílska a Krakovské Bělé 1. ledna 1951, dějiny těchto dvou měst jsou však mnohém starší – první písemná zmínka o Bílsku coby o městě pochází z roku 1312, zatímco Bělá byla založena kolem roku 1560 a obdržela městská práva roku 1723. Rozděluje je řeka Bělá, která tvoří historickou hranicí mezi (Těšínským) Slezskem, kam patří Bílsko, a Malopolskem, jehož součásti je Krakovská Bělá. Přestože spojení proběhlo teprve v polovině 20. století, obě města tvořila jeden hospodářský, společenský a urbanistický celek už o sto let dříve. O sjednocení se uvažovalo poprvé v roce 1872, i když se tehdy města nacházela ve dvou různých rakouských zemích – Bílsko v Rakouském Slezsku, Bělá pak v Haliči.
V minulosti šlo o významné středisko textilního průmyslu. Za Rakouska-Uherska bílsko-bělskou oblast předbíhaly v textilní výrobě pouze oblasti brněnská a liberecká, v meziválečném Polsku pak pouze Lodž. Druhým nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl – roku 1971 zde vznikla obrovská automobilka FSM, což způsobilo nárůst počtu obyvatel o 57 000 během deseti let (106 200 v 1970, 163 741 v 1980). V důsledku proměn po pádu komunismu průmyslový význam Bílska-Bělé podstatně poklesl; početné závody, zejména textilky, byly uzavřeny, hodně jiných pak (třeba FSM, který byl v roce 1993 převzat Fiatem) omezilo výrobu. Jinak díky vývoji obchodu a služeb město patří k docela dobře vyvinutým. Míra nezaměstnanosti činila v srpnu 2011 5,8 %.
Město je známo ve světě díky Studiu kreslených filmů, které bylo založeno v roce 1947. Vznikly v něm mj. i pohádky o Rexíkovi či Bolkovi a Lolkovi.
Bílsko-Bělá je správním, hospodářským, kulturním a vzdělávacím centrem pro východní (polskou) část Těšínska a jihozápadní Malopolsko (Živecko, Vadovicko, Osvětimsko). Obecně tato "bílská zóna vlivu" je nazývána Pobeskydím, tento název je však velmi kontroverzní, neboť někteří jím se snaží nahradit historické a národopisné pojmy, jako např. Těšínské Slezsko.
1. ledna 2011 město obývalo 175 008 osob. Od patnácti let se zde projevuje poklesová tendence související především s migrací do sousedních obcí (které se mění v bílská předměstí), nikoliv přirozeným úbytkem. Současné Bílsko-Bělou obývají většinou pováleční přistěhovalci a jejich potomci, z nichž podstatná část pochází z poblízkých oblastí jihozápadního Malopolska. Přes 95 % obyvatel se hlásí k národnosti polské. Rozloha Bílska-Bělé činí 124,51 km². Město je samosprávně členěno na 30 sídlišť, všeobecně je však používáno neformální členění na městské části totožné s historickými čtvrtěmi a obcemi postupně připojovánými ve 20. století.
Naproti etnické jednotnosti je město nábožensky pestré. Nejpočetnějšími náboženstvími jsou římský katolicismus a luteránství (Evangelická církev augsburského vyznání). Nelze ovšem přesně odhadnout počet příslušníků jednotlivých vyznání, protože neexistují v Polsku oficiální statistiky tohoto typu. V Bílsku-Bělé sídlí katolické biskupství bílsko-živecké a evangelické biskupství těšínské.
V městském centru (přestože Bílsko-Bělá je dvojměstím, tvoří jeden urbanistický celek) dominuje historizující a secesní zástavba z doby Rakouska-Uherska (druhá polovina 19. století) doplněná meziválečnou architekturou ve slohu funkcionalismu. Na kopci umístěné Staré Město se zámkem (původně středověká pevnost těšinských Piastovců, potom rezidence šlechtického rodu Sulkovských) a katolickou katedrálou sv. Mikuláše tvoří památkovou rezervaci a je postupně rekonstruováno. Severně od Starého Města se nachází "bílský Sijón" (založen roku 1781), kde jsou seskupeny budovy evangelické církve (katedrála Spasitele, biskupství, evangelické školy, nakladatelství Augustana aj.). Hodnotnými budovami je i mnoho bývalých továren.
Obsah |
[editovat] Doprava
Bílsko-Bělá je významným dopravním uzlem. Křižují se zde: rychlostní silnice S1 (směr Těšín, navazuje na českou R48; součást evropských silnic E75 a E462) a státní silnice – č. 1 (směr Katovice, také součást E75 a E462), č. 52 (směr Vadovice, Krakov) a č. 69 (směr Živec, Žilina). Hlavní železniční trati probíhající městem je trať Katovice – Zvardoň, od níž odbočují tratě do Těšína (od 2009 uzavřena) a Vadovic.
V Bílsku-Bělé se nachází 12 železničních stanic a zastávek na 3 železníčních tratich:
- trať č. 117 Bielsko-Biała Główna - Kalwaria Zebrzydowska Lanckorona
- Bielsko-Biała Wschód (stanice)
- Krzemionki (zastávka)
- trať č. 139 Katowice - Skalité-Serafinov
- Bielsko-Biała Komorowice (zastávka)
- Bielsko-Biała Północ (zastávka)
- Bielsko-Biała Główna (stanice)
- Bielsko-Biała Lipnik (zastávka)
- Bielsko-Biała Leszczyny (stanice)
- Bielsko-Biała Mikuszowice (zastávka)
- trať č. 190 Bielsko-Biała Główna - Český Těšín (provoz zastaven)
- Bielsko-Biała Zachód (zastávka)
- Bielsko-Biała Górne (zastávka)
- Bielsko-Biała Aleksandrowice (zastávka)
- Bielsko-Biała Wapienica (stanice)
Městská hromadná doprava je zajištována jen autobusy, které jezdí na 48 linkách, v ních je započítáno 8 příměstských linek a 3 noční. V letech 1895 až 1971 byla v provozu tramvajová síť, tvořená dvěma linkami (první byla postavena v roce 1895, druhá v 1951).
[editovat] Administrativní dělení
Město je oficiálně rozděleno do 30 sídlišť (podle vyhlášky Zastupitelstva obce v Bílsku-Bělé (pol. Rada Miejska w Bielsku-Białej) č. LXVII/1093/2002 ze dne 8. října 2002):
|
|
[editovat] Partnerská města
Akkon (Izrael)
Besançon (Francie)
Berdjansk (Ukrajina)
Frýdek-Místek (Česká republika)
Grand Rapids (USA)
Kirklees (Velká Británie)
Kragujevac (Srbsko)
Lilienthal (Německo)
Monreale (Itálie)
Rancagua (Chile)
Shijiazhuang (Čina)
Stadskanaal (Holandsko)
Szolnok (Madarsko)
Tienen (Belgie)- Třinec (Česká republika)
- Wolfsburg (Německo)
Žilina (Slovensko)
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky magistrátu města Bílska-Bělé (pl)
- Městské informační centrum (pl, cs, en, de, fr)
- Fotogalerie (pl)
- Současné a historické fotografie na fotopolska.eu (pl, de)
