Sluneční božstva
Sluneční božstva jsou božstva, bohové i bohyně, kteří představují slunce nebo některý jeho aspekt; popřípadě slunce ztělesněné do boha lidské podoby. Lidé tyto bohy uctívali od počátku dochovaných dějin (nejstarší jeskynní malby pocházejí z období 10 000 let př. n. l.) a zformovali několik koncepcí víry spojené s tímto uctíváním. Kult boha slunce je zřejmě počátkem henoteismu a monoteismu.
Obsah |
Slunce jako bůh[editovat]
Důvod, proč se objektem uctívání stalo právě Slunce, spočíval v úloze, kterou Slunce pro lidi a celkový život na Zemi mělo a má. Pro uctívače představovalo nejen každodenní světlo a teplo (a v dlouhodobější perspektivě ročních cyklů i roční období nebo období sucha a dešťů), ale též bytost, mající moc nad základními potřebami člověka, jejíž náklonnost je třeba si získat a udržovat.
Vyobrazení slunečních bohů[editovat]
Mezi mytologická ztvárnění boha slunce patří vyobrazení slunečního boha řídícího vůz (indo-evropské národy) nebo jedoucího na loďce (staří Egypťané) coby alegorie putování tohoto nebeského tělesa po obloze.
Sluneční bohové starověkého Egypta jsou vyobrazeni se slunečním kotoučem zobrazeným nad hlavou (reliéfy a nástěnné malby) nebo (v podobě soch) se slunečním diskem, spočívajícím na dlouhých rozích, obepínajících jeho dolní polovinu obvodu a vychazejících z temene jeho (její) hlavy. Toto zobrazení bylo znakem důstojnosti. Další takové vyobrazení byl okřídlený sluneční kotouč coby symbol egyptského boha Hóra nebo Behdeta, který lze najít v některých egyptských chrámech.
V některých kulturách bylo Slunce symbolem bohů-mužů, zatímco bohyně reprezentoval Měsíc, nicméně existovaly i bohyně slunce. Ve starogermánské mytologii je navíc tento symbolizmus opačný a Slunce je ženského a Měsíc mužského rodu.
Někteří sluneční bohové[editovat]
- Šamaš – starověká Mezopotámie
- Ra, Sachmet, Vadžet, Hathor, Nut, Bastet, Menhit, Isis, Hór – starověký Egypt
- Hélios/Sol, Theia, Apollón, Hyperion – starověké Řecko a Řím
- Sunna/Sól – germánské národy
- Svarog, Bělbog – slovanské národy
- Awondo, Nyambi – africký kontinent
- Amaterasu – Japonsko
- Zhuyin – Čína
- Surya, Savitr, Tvaštr – Indie
- podle islámské tradice bylo sluneční božstvo i původním náboženstvím Královny ze Sáby[1]
- podle legendy byli děti Slunce Manco Capac a Mama Ocllo naučili lidi obdělávání půdy, tkaní atd., založili Cuzco a stali se praotci říše Inků.[2]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Solar deity na anglické Wikipedii.
- ↑ Queen of Sheba [online]. Britannica Online, [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRESCOTT, William Hickling. Dějiny dobytí Peru. Překlad Libuše Vokrová-Ambrosová. Praha : Panorama, 1980. S. 18.
Související články[editovat]
- Pyramida Slunce
- Sluneční chrám
- Sluneční králové
- Náboženství#Vývoj náboženství
- Egyptské náboženství
- Bohyně Měsíce
Literatura[editovat]
- anglicky
- Azize, Joseph (2005) The Phoenician Solar Theology. Piscataway, NJ: Gorgias Press. ISBN 1-59333-210-6.
- Olcott, William Tyler (1914/2003) Sun Lore of All Ages: A Collection of Myths and Legends Concerning the Sun and Its Worship Adamant Media Corporation. ISBN 0-543-96027-7.
- Hawkins, Jacqueta Man and the Sun Gaithersburg, MD, USA:1962 SolPub Co.
Externí odkazy[editovat]
- anglicky
- "The Sun, A Universal Deity" from The Secret Teachings of All Ages by Manly Palmer Hall
- The Worship of the Sun Among the Aryan Peoples of Antiquity by Sir James G. Frazer
- The Sun God Ra and Ancient Egypt
- The Great Myth of the Sun Gods by Alvin Boyd Kuhn
- The Sun God and the Wind Deity at Kizil by Tianshu Zhu, in Transoxiana Eran ud Aneran, Webfestschrift Marshak 2003.
- The Sun as a Symbol / Motif in Albert Camus' The Stranger
- Amulet of the sun with Shivas Eye, Amulet of the sun with Moonstone or the other way round.
