Březová (Úmonín)
| Březová | |
|---|---|
_A._OdUmonina.jpg) Pohled na obec při příjezdu od Úmonína | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Úmonín |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′36″ s. š., 15°15′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 69 (2021)[1] |
| Katastrální území | Březová u Úmonína (2,03 km²) |
| PSČ | 285 46 |
| Počet domů | 31 (2011)[2] |
  Březová | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 174220 |
| Kód k. ú. | 774227 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březová (německy Birken)[3] je malá vesnice, část obce Úmonín v okrese Kutná Hora. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Úmonína v katastrálním území Březová u Úmonína o rozloze 2,03 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Březové pochází z roku 1318. Dějiny vesnice ve čtrnáctém a patnáctém století jsou úzce spojeny s vlastníky zdejší tvrze, která byla vrchnostenským sídlem zdejšího malého panství. Tvrz před koncem patnáctého století zanikla a březovský statek byl připojen k Malešovu.[4] U něho ves zůstala do roku 1570, kdy ji koupil majitel Jan Salava z Lípy a připojil k Úmonínu. Někdy poté se vrátila zpět k Malešovu a v roce 1655 byla převedena ke Koroticím. Spolu s nimi se později stala součástí křesetického panství.[5]
V roce 1932 měla Březová 139 obyvatel a byly v ní hostinec, mlýn, obchod se smíšeným zbožím a trafika. Řemeslo provozoval, kovář, obuvník a rolník.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Na severovýchodním okraji obce (vpravo od silnice na Úmonín), na Opatovickém potoku, se rozkládá Březovský rybník, který má vodní plochu 6,6 hektaru, celkový objem 130 tisíc metrů krychlových a retenční objem 45 tisíc metrů krychlových.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na jihovýchodním okraji vesnice se dochovaly nepatrné stopy tvrziště po březovské tvrzi, které byla v průběhu čtrnáctého a patnáctého století zdejším panským sídlem.[8]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi se snad mohl roku 1370 narodil Vavřinec z Březové. Jeho narození zde však nelze doložit a v době jeho narození vesnice vladykům z Březové nepatřila.[9] Byl kronikářem husitského hnutí, mezi jehož díla patří Píseň o vítězství u Domažlic (pojednání o bitvě u Domažlic) a Husitská kronika.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Domy směrem ke křižovatce -
Dětské hřiště -
Detail křížku -
Torzo památného stromu na hrázi Březovského rybníka
_B._NedalekoKrizovatky.jpg)
_H._DetskeHriste.jpg)
_E._KrizekDetail.jpg)
_L._TorzoPamatnehoStromu.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Březová – tvrz, s. 58.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kutnohorském, s. 266. Dále jen Sedláček (1900).
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Rudolf Mosse, 1932, s. 91. (česky, německy)
- ↑ Tabulka D.8 – Seznam vodních nádrží [online]. Povodí Labe, státní podnik [cit. 2014-04-20]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ Tvrziště Březová, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Sedláček (1900), s. 265.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Březová na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Březová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Březová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
