Březnové zákony

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zveřejnění březnových zákonů s podobiznou premiéra Lajose Batthányho.

Březnové zákony nebo březnové konstituční zákony (maďarsky Áprilisi törvényekDubnové zákony) bylo 31 zákonů, které přijal uherský sněm v Bratislavě 15. března 1848 na začátku revoluce v roce 1848, a které vstoupily v platnost 11. dubna 1848 podpisem císaře v bratislavském Primaciálním paláci. Zákony ukončily metternichovský absolutismus.

Hlavní body zmíněné v těchto zákonech byly:

  • zrušení poddanství (pouze pro urbariální rolníky) - odstranění roboty, církevního desítku, zeměpanského devátku a jiných poddanských povinností
  • zavedení všeobecného zdanění
  • zrušení nezcizitelnosti půdy
  • zrušení místodržitelské rady a uherské dvorské kanceláře
  • omezení pravomocí (rakouského a uherského) krále a vlády ve Vídni; praktické zredukování rakouské monarchie na personální unii Rakouska a Uherska (vídeňské orgány mohly spolurozhodovat jen ve věcech vojenství, financí a zahraničních věcí)
  • ustanovení první samostatné (na Vídni nezávislé) uherské vlády
  • zaručení základních lidských a občanských práv
  • povolení tvorby ozbrojených národních gard
  • majetkový a vzdělanostní cenzus na volby (celkově mohlo volit 6% obyvatelstva)
  • prohlášení maďarštiny za úřední jazyk

Zákony nezaručovaly práva žádným jiným uherským národům kromě maďarského, ačkoli Nemaďaři v té době tvořili přibližně 60% obyvatelstva. V marxistickém pojetí zakončily v Uhersku feudalismus a zahájily období kapitalismu.

Předehra[editovat | editovat zdroj]

Už od listopadu roku 1847 probíhal v Bratislavě uherský sněm. Hlavním požadavkem bylo zrušení poddanství. Většina šlechty neprojevovala zájem o radikálnější reformy.

13. března 1848 vypukla revoluce ve Vídni. (11. března byly zformulovány požadavky českých národovců.) Císař Ferdinand V. ze strachu okamžitě odvolal knížete Metternicha (viz Metternichův absolutismus) z funkce a přislíbil přijetí ústavy. Zprávy o revoluci ve Vídni a radikalizaci v Pešti vyústily do přijetí tzv. Březnových zákonů. Jejich navrhovatelem byl Lajos Kossuth.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Se zákony byla nespokojená tak Vídeň, jakož i nemaďarské národnosti, jakož i osoby, na které se zrušení poddanství ani nové volební právo nevztahovalo. Důsledkem byla:

  • občanská válka (vzpoury) na více místech v Uhersku - začala se bezprostředně po 15.3.
  • válka Maďarů proti Rakušanům (Vídni) - začala se v zimě 1848, trvala do 1849
  • války Maďarů proti většině Nemaďarů v Uhersku, konkrétně proti Chorvatům, Srbům, Slovákům, Rusínů, Rumunům a rumunským Němcům (1848 - 1849), viz např. Slovenské povstání

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcové zákony na slovenské Wikipedii.