Bělásek ovocný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBělásek ovocný
alternativní popis obrázku chybí
Bělásek ovocný, samec
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Athropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďběláskovití (Pieridae)
Rodbělásek (Aporia)
Binomické jméno
Aporia crataegi
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělásek ovocný (Aporia crataegi, Linnaeus, 1758) je motýl čeledi běláskovitých. Vyniká výrazným černým žilkováním bílých křídel, přední křídlo dorůstá délky 28 - 35 mm. Jeho biotopem jsou křoviny a lesostepi s výskytem živných rostlin. Dříve byl rozšířený i v ovocných sadech, kde byl ale považován za škůdce.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Bělásek ovocný je rozšířený prakticky v celé palearktické oblasti. Najdeme jej v Evropě s výjimkou severní Skandinávie, v severní Africe, v celé Asii i v Japonsku.[1] Naopak po roce 1920 náhle vymizel v celé Anglii. Dodnes se nepodařilo objasnit příčinu jeho vyhynutí, teorií bylo několik, od globální oteplování přes vyhubení ptačími predátory až po nevhodné používání herbicidů v ovocných sadech, dodnes se však ani přes opakované pokusy nepodařilo znovu jej na Britských ostrovech rozšířit.[2]

Kopulace, Slovinsko
Housenka, Belgie
Kukla, Německo

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Živnou rostlinou housenky běláska ovocného jsou různé druhy hlohu, trnky, ale také jeřáb, slivoň a další ovocné dřeviny. Samice klade shluky vajíček, čítající 50 až 200 kusů, na spodní stranu listů a konce větviček živné rostliny. Vajíčka jsou vřetenovitého tvaru a jasně žluté barvy.[3] Po vylíhnutí se housenky krmí listy živné rostliny, zůstávají ale pohromadě a přezimují ve společném zámotku, tzv. hibernákulu. Kuklí se na jaře po přezimování, a to jednotlivě na různých místech živné rostliny.[2]

Popis motýla[editovat | editovat zdroj]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Dospělí jedinci jsou heliofilní a schopni migrovat na velké vzdálenosti. Žijí pospolitě a společně i nocují.[1] Kopulace probíhá zpravidla na květech rostlin. Dospělci jsou poměrně plaší, proto při sebemenším vyrušení během páření odlétají spojeni, přičemž samec odnáší samici, a usedají opodál na jiném květu.[2]

Ochrana a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Na západní polovině území České republiky v současné době expanduje a není ohrožen, na Moravě je naopak momentálně nezvěstný. Pro jeho ochranu je mimo jiné důležité omezení snahy sadařů likvidovat hnízda jeho housenek v domnění, že se jedná o škůdce.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Lepidoptera.cz. Dostupné online. 
  2. a b c Archivovaná kopie [online]. LearnAboutButterflies.com [cit. 2015-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  3. UK Butterflies.co.uk. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠ J., KONVIČKA M., (eds). Motýli České republiky: rozšíření a ochrana. Praha: SOM, 2002. 857 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]