Bílá Lhota (zámek)
| Zámek Bílá Lhota | |
|---|---|
 Bílá Lhota | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Bílá Lhota,  Česko |
| Souřadnice | 49°42′34,31″ s. š., 16°58′35,58″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílá Lhota je klasicistní zámeček s empírovými prvky nacházející se na podhůří Zábřežské vrchoviny, při okraji stejnojmenné obce Bílá Lhota, 7 km západně od Litovle v okrese Olomouc v Olomouckém kraji.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves Bílá Lhota je poprvé připomínána v roce 1356, kdy byla v držení vladyků z Řimic. Prvním známým majitelem byl Zdislav z Řimic, který užíval přídomek ze Lhotky.[1] V místě nynějšího zámku stála tvrz, která je výslovně v pramenech uváděna až v roce 1437 a jež tehdy náležela Ješkovi ze Lhoty. Ta však nejspíše zanikla a snad se po ní dochovalo tvrziště v areálu Arboreta Bílá Lhota (prostor dnešní jízdárny).[1]
V roce 1464 postoupil Jiří z Poděbrad lhotské panství (tj. tvrz a statek ve Lhotě včetně pěti okolních vsí) Karlovi z Vlašimi. Ten záhy postoupil celé panství Erazimu Bítovskému ze Slavíkovic a jeho potomci nejspíše postavili tvrz novou.[1]
Poté je tvrz uváděna ještě několikrát v průběhu 15. a 16. století. Ke konci 16. stol. se majitelem panství stal Mikuláš Kobylka z Kobylího. Za Jana Záviše Bítovského ze Slavíkovic a jeho manželky Kunky z Kobylího byla tvrz v šedesátých letech 17. století přestavěna a nesla již znaky renesančního čtyřkřídlého zámku. V 17. století pak došlo ještě k dalším stavebním úpravám.[1]
V roce 1720 koupil panství za 31 580 zlatých Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Původně renesanční zámek byl opakovaně přestavován a jeho renesanční podoba byla prakticky setřena obzvláště po přestavbě ve 40. letech 18. století v barokním stylu. V roce 1746 koupil zámek se statkem Jan Maxmilián Žižka a zámek se stal jeho panským sídlem, kvůli dluhům jej však brzy prodal.[1]
V letech 1792 až 1840 byli majiteli panství Speilové z Ostheimu. Dcera Jana Alberta Speila se provdala za německého hudebního skladatele Conradina Kreutzera (1780–1849).Ten byl kapelníkem vídeňské opery a při jednom ze svých zdejších pobytů pracoval na hudbě k opeře Noc v Granadě.[1][2]
Od roku 1869 byl zámek a velkostatek majetkem rodu Riedlů a to až do roku 1945. Zásluhou Quida Riedla se park proměnil ve významný dendrologický areál. Po roce 1947 přešel majetek do státní správy a byl využíván jako sídlo úřadů a zdravotnických zařízení. Dochovaly se pouze malé fragmenty původní výzdoby, mobiliář byl odvezen.[2]
Dnešní podoba zámku pochází z počátku 19. století.
Zámecký park (arboretum)[editovat | editovat zdroj]
V polovině 15. století se podle dochovaných pramenů u tvrze nacházela ovocná a zeleninová zahrada. Na přelomu 16. a 17. století vznikl dubový hájek (dnešní Jízdárna) a mnoho exemplářů dřevin vysázených v tomto období se zachovalo do dnešních dnů. Park byl u zámečku v Bílé Lhotě založen okolo roku 1700 v souvislosti s renovací budovy. V 1. polovině 19. století Jan Vojtěch Speil založil u zámku park v anglickém stylu.[1]
Počátky arboreta se připisují dendrologovi Quidu Riedlovi, který zde v letech 1926 až 1945 soustředil několik stovek druhů okrasných dřevin. Zámecký park rozšířil a upravil ve smíšeném francouzsko–anglickém stylu. Na přelomu čtyřicátých let vysadil poblíž parku ovocný sad. Většina stromů však pomrzla během krutých zim. [1]
Park značně utrpěl za druhé světové války a k jeho obnově došlo až po roce 1965, kdy Vlastivědný ústav v Olomouci zahájil budování arboreta. V roce 1968 byl zámecký park zpřístupněn veřejnosti jako Arboretum Bílá Lhota a v současnosti je zařazen v kategorii Národní přírodní památka (pod názvem Park v Bílé Lhotě).[1][3]
Budova zámku sice dnes tvoří hranici arboreta, které se nachází v místech bývalého zámeckého parku, ale s arboretem již nijak nesouvisí. V arboretu Bílá Lhota rostou nejen domácí dřeviny, ale i vzácné evropské a zámořské stromy. Celkem tu je více než 300 druhů listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.[1]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dnešní zámek je jednoduchá, jednopatrová, čtyřkřídlá budova s malým dvorem. Ze zámku jsou přístupné pouze prostory sloužící pro veřejnost. Budova zámku je majetkem obce Bílá Lhota a slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k Hrady a zámky Olomouckého kraje. II.. vyd. Olomouc: Olomoucký kraj, 2020. ISBN 978-80-7621-028-8. Kapitola Arboretum Bílá Lhota, s. 6–7.
- ↑ a b Historie Arboreta - Arboretum Bílá Lhota. www.arboretumbilalhota.cz [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Bílá Lhota na Wikimedia Commons - Hrady.cz
