Bábismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bábismus je náboženský směr, který se rozvíjel na území Persie mezi lety 1844-1852 a poté se rozšířil do Otomanské říše (zejména na Kypr). Zakladatel bábismu byl Sajjid Alí Muhammad aš-Šírází, kterého jeho stoupenci považovali za bába (doslova „brána“) a nazývali jej prostě Báb. Báb je pojem, který pochází z prostředí šíitského islámu a označuje zprostředkovatele („bránu“) mezi 12. imámem, který podle tradice přijde v soudný den, a běžnými muslimy. Právě Sajjid Alí Muhammad se označil za tohoto bába a jeho následovníci se začali označovat jako bábisté. Poté, co se bábisté vzbouřili proti tehdejšímu šáhovi, byl Báb zatčen a popraven. Jeho následovníci pak byli nuceni odejít do exilu.

Nedlouho po Bábově smrti se Bahá’u’lláh prohlásil za přislíbeného Posla Božího, kterého měl Báb zvěstovat, a došlo tak ke vzniku nového náboženství - bahá'í.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů v České republice: Náboženství, sekty a duchovní společenství. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-798-1. Kapitola Víra bahá'í, s. 308-312.