Avraham bar Chija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Avraham bar Chija (hebrejsky: אברהם בר חייא‎‎,‎ 1070?, Barcelona1136?, Provence) byl středověký židovský filosof, matematik a astronom. Stal se prvním, kdo svá filosofická, matematická a astronomická pojednání sepsal v hebrejštině a nikoli v arabštině.

Hebrejština[editovat | editovat zdroj]

Jelikož Avraham bar Chija byl prvním astronomem, matematikem a filosofem, který svá díla nesepisoval jako ostatní dosavadní židovští myslitelé v arabštině, nýbrž v hebrejštině, musel v hebrejštině vytvořit patřičný pojmový aparát, čímž se stal jedním ze zakladatelů hebrejské odborné terminologie. Výsledky své jazykové práce shrnul v díle Základy porozumění a věž víry (יסודי התבונה ומגדל האמונה, Jesodej ha-tnuva ve-migdal ha-emuna).

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Avraham bar Chija ve svých dílech Úvahy o duši (הגיון הנפש, Higajon ha-nefeš) a Svitek objevitele (מגילת המגלה, Megilat ha-megale) navázal na Gabirolův filosofický koncept, jenž kombinoval neoplatonický princip emanace s aristotelským dualismem látky a formy. Zatímco Gabirol ovšem tvrdil, že z látky a formy se skládají také duchovní substance, Avraham bar Chija zastával názor, že z látky a formy se skládá jen tělesný svět, zatímco nadsmyslové esence jsou čistými formami.[1]

Podobně jako další novoplatonici se Avraham bar Chija zabýval také otázkou, jak může lidská duše dosáhnout světa idejí. Podle něj závisí nejen na intelektuální, ale také na morální dokonalosti. Lidé morálně i intelektuálně nedokonalí, ale také lidé dokonalí pouze intelektuálně budou zničeni. Duše lidí dokonalých pouze morálně bude převtělena, aby v dalším životě mohla dosáhnout také intelektuální dokonalosti. Světa idejí tak po smrti dosáhnou pouze lidé dokonalí morálně i intelektuálně.[2]

Mesianistické úvahy a zájem o zjištění data příchodu Mesiáše přivedly Avrahama bar Chiju k otázce dějin, filosofii dějin, ke zkoumání světových věku a ke zdůrazňování vyvolenosti izraelského lidu.[3]

Na některé myšlenky Avrahama bar Chiji navázal mimo jiné středověký chasidismus.[4]

Astronomie a matematika[editovat | editovat zdroj]

Výpočet obsahu kruhu vytvořený Avrahamem bar Chijou

Přínos díla Avrahama bar Chiji v astronomii a matematice (Forma světa, צורת הארץ, Curat ha-arec) spočíval zejména ve vytvoření hebrejské terminologie. Velmi významným se pak stalo jeho dílo Kniha období (ספר העבור, Sefer ha-ibur), které představovalo nejstarší hebrejské pojednání o výpočtu židovského kalendáře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GUTTMANN, Julius. Philosophies of Judaism : The History of Jewish Philosophy from Biblical Times to Franz Rosenzweig. New York : Doubleday & Company, 1966. S. 127.  
  2. Guttmann (1966), s. 127–128.
  3. Guttmann (1966), s. 128–129.
  4. SADEK, Vladimír. Židovská mystika. Praha : Fra, 2003. ISBN 80-86603-05-9. S. 54.  

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku אברהם בר חייא‎‎ na hebrejské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]