Avidius Cassius
| Avidius Cassius | |
|---|---|
| Narození | 130 Cyrrhus |
| Úmrtí | 175 (ve věku 44–45 let) Aegyptus |
| Potomci | Avidius Maecianus, Avidia Volusia Laodicea, Avidius Heliodorus a Avidia Alexandra |
| Otec | Gaius Avidius Heliodorus |
| Matka | Julia Cassia Alexandra |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gaius Avidius Cassius (mezi 125 a 130, Kyrrhos – červenec 175) byl římský uzurpátor, který vládl ve východních provinciích impéria od dubna do července 175, dohromady 3 měsíce a 6 dní.[1] Byl vzdorocísařem Marka Aurelia, jemuž předtím sloužil jako vojevůdce a administrátor.
Původ a kariéra
Avidius Cassius se narodil v syrském městě Kyrrhu. Byl synem výtečného řečníka Gaia Avidia Heliodora,[2] který si svou výmluvností vysloužil úřad správce Egypta. S blíže neznámou ženou měl dva syny – Heliodora a Maeciana – a dceru Alexandrii. Konzulátu dosáhl přibližně mezi lety 161 a 166 (consul suffectus).
Během tažení Lucia Vera proti Parthům se vyznamenal v bojích s parthským králem Vologaisem IV. Podařilo se mu odrazit králův výpad, a nejenže pronikl hluboko do nitra jeho držav, ale zmocnil se i parthské metropole Ktésifóntu. Na cestě zpět však jeho vojsko postihla morová epidemie a mnoho vojáků zemřelo. Po smrti Lucia Vera ho Marcus Aurelius pověřil správou celého východu,[3] aby se sám mohl věnovat bojům s Germány. V roce 172 vypuklo v Egyptě povstání Bukolů vedené knězem Isidorem. Povstalci několikrát porazili římské vojsko, Cassius však dokázal využít neshod mezi nimi a úspěšně povstání potlačil.
Revolta
V roce 175 Marcus při bojích s Germány vážně onemocněl a rozšířila se zpráva, že dokonce zemřel. Cassius, pravděpodpobně podporován císařovou manželkou Faustinou, toho využil a prohlásil se císařem.[4] Na jeho stranu se postavily veškeré východní provincie na jih od pohoří Tauros. Když se císař od kappadockého správce Vera dozvěděl o Cassiově odpadnutí, snažil se to nějaký čas utajit. Před shromážděným vojskem pak pronesl řeč, v níž si stěžoval na Cassiovu nevděčnost. Než ale stihl podniknout nějaká protiopatření, přišla zpráva, že Cassius byl zabit vlastními vojáky.[5]
Poznámky
- ↑ Cassius Dio 72, 27, 3.
- ↑ PIR² A 1405.
- ↑ Patrně od roku 170 zněl jeho titul rector totius Orientis.
- ↑ Před 25. dubnem 175. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisetabelle, Darmstadt 1996, s. 142.
- ↑ Před 28. červencem 175. Viz tamtéž.
Literatura
- ASTARITA, Maria Laura. Avidio Cassio. Roma: Edizioni di storia e letteratura, 1983. 222 s. (italsky)
- BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9.
- GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X.
- Portréty světovládců I (od Hadriana po Alexandra Severa). Praha: Svoboda, 1982. 356 s.
Externí odkazy
- (anglicky) Cassius Dio, 72
- (anglicky) Historia Augusta
