Avidius Cassius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Gaius Avidius Cassius (mezi 125 a 130, Kyrrhos – červenec 175) byl římský uzurpátor, který vládl ve východních provinciích impéria od dubna do července 175, dohromady 3 měsíce a 6 dní.[1] Byl vzdorocísařem Marka Aurelia, jemuž předtím sloužil jako vojevůdce a administrátor.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Avidius Cassius se narodil v syrském městě Kyrrhu. Byl synem výtečného řečníka Gaia Avidia Heliodora,[2] který si svou výmluvností vysloužil úřad správce Egypta. S blíže neznámou ženou měl dva syny – Heliodora a Maeciana – a dceru Alexandrii. Konzulátu dosáhl přibližně mezi lety 161 a 166 (consul suffectus).

Během tažení Lucia Vera proti Parthům se vyznamenal v bojích s parthským králem Vologaisem IV. Podařilo se mu odrazit králův výpad, a nejenže pronikl hluboko do nitra jeho držav, ale zmocnil se i parthské metropole Ktésifóntu. Na cestě zpět však jeho vojsko postihla morová epidemie a mnoho vojáků zemřelo. Po smrti Lucia Vera ho Marcus Aurelius pověřil správou celého východu,[3] aby se sám mohl věnovat bojům s Germány. V roce 172 vypuklo v Egyptě povstání Bukolů vedené knězem Isidorem. Povstalci několikrát porazili římské vojsko, Cassius však dokázal využít neshod mezi nimi a úspěšně povstání potlačil.

Revolta[editovat | editovat zdroj]

V roce 175 Marcus při bojích s Germány vážně onemocněl a rozšířila se zpráva, že dokonce zemřel. Cassius, pravděpodpobně podporován císařovou manželkou Faustinou, toho využil a prohlásil se císařem.[4] Na jeho stranu se postavily veškeré východní provincie na jih od pohoří Tauros. Když se císař od kappadockého správce Vera dozvěděl o Cassiově odpadnutí, snažil se to nějaký čas utajit. Před shromážděným vojskem pak pronesl řeč, v níž si stěžoval na Cassiovu nevděčnost. Než ale stihl podniknout nějaká protiopatření, přišla zpráva, že Cassius byl zabit vlastními vojáky.[5]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Cassius Dio 72, 27, 3.
  2. PIR² A 1405.
  3. Patrně od roku 170 zněl jeho titul rector totius Orientis.
  4. Před 25. dubnem 175. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisetabelle, Darmstadt 1996, s. 142.
  5. Před 28. červencem 175. Viz tamtéž.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ASTARITA, Maria Laura. Avidio Cassio. Roma : Edizioni di storia e letteratura, 1983. 222 s. (italsky) 
  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha : Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. (česky) 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha : BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky) 
  • Portréty světovládců I (od Hadriana po Alexandra Severa). Praha : Svoboda, 1982. 356 s. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]