Averrhoa carambola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Averrhoa carambola

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď: šťavelovité (Oxalidaceae)
Rod: averrhoa (Averrhoa)
Binomické jméno
Averrhoa carambola
L., 1753

Averrhoa carambola L., tzv. „malajská hvězda“, z čeledi šťavelovité (někdy též uváděno z čeledi Averrhoaceae) je tropický stálezelený strom původem z jihovýchodní Asie, který se pěstuje pro šťavnaté, kyselé ovoce nazývané jako karambolky. Obsažené šťavelany mohou u některých lidí vyvolávat záchvaty, poruchy mozku, a ve výjimečných případech končí smrtí.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Averrhoa carambola pochází z jihovýchodní Asie. Jmenovitě z Malajsie, Číny a Indie. Nejvíce se pěstuje hlavně na Antilách, Havaji, v Indii a v Malajsii.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pěstuje se jako ovocný strom, protože rodí žluté ovoce, vypadající jako hvězdy. Odtud její anglický název Star Fruit . Ovoce se konzumuje buď čerstvé, nebo se zpracovává na džusy a džemy. Z karambolek se vyrábí též víno.[1]

Botanický popis[editovat | editovat zdroj]

Je to nízký strom do 12 m výšky s listy střídavými, lichozpeřenými, s lístky vstřícnými, vejčitými, při rašení červenými, později žlutozelenými nebo tmavě zelenými. Malé, světle červené, vonné květy se tvoří během celého roku přímo na kmeni[2] - tzv. „kauliflorie“ a jsou oboupohlavné.[3] Plod je 5-7 (až 12) cm dlouhá, protáhlá, voskově žlutá bobule s pěti výraznými žebry.[2] Semena jsou hnědá a oválná.

plody na stromě

Plod[editovat | editovat zdroj]

Šťavnatá dužnina je sladkokyselá až kyselá, obsahuje značné množství vitaminu C a šťavelanů. Při výzkumech na pokusných myších bylo zjištěno, že právě tyto šťavelany mohou způsobovat mozkové příhody a záchvaty, vedoucí v extrémních případech až ke smrti.[4] Tato vlastnost je nazývaná jako šťavelová toxicita nebo karambolová neurotoxicita. Plody snášejí dobře přepravu. Při skladování může docházet k hnědnutí, hlavně když je narušen povrch plodů. Toto hnědnutí způsobují obsažené taniny. Pokud se karambolky skladují například nařezané na plátky, může se tomuto hnědnutí předejít skladováním ve vakuu.

plody

Ekologické nároky[editovat | editovat zdroj]

Roste v teplých nížinách do 600 m nad mořem. Optimální průměrná roční teplota je 26-28 °C. Je rozšířena v tropech. Vyžaduje propustné půdy.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování může být buď generativní (semeny) nebo vegetativní (vzdušným hřížením, očkováním). Pro karamboly byla též vyvinuta metoda rychlé mikropropagace in vitro, která dosahuje úspěšností až 90 %.[5] Tato metoda se ale nevyužívá v praxi. Roubuje se na semenáče vlastního druhu.[3]

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Semenáče plodí od 4.-5. roku. Štěpované rostliny pak o rok dříve. Kvetou vícekrát za rok. Plody dozrávají za 4 až 5 měsíců po odkvětu. Z jednoho květenství (laty) bývají 2-3 plody. Přezrálé plody padají na zem a kazí se, proto se sklízí v plné zralosti. Jeden strom může dát 25-50 kg karambolek/rok.[3]

Příbuzné rody a druhy[editovat | editovat zdroj]

Do stejné čeledě šťavelovitých patří též rod Oxalis a Connaropsis. Příbuznými druhy pak jsou:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zelený, V. 1982. Botanika I.; Soustavná botanika. VŠZ. Praha.
  2. a b Valíček, P. et al. 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia. Praha. ISBN 80-200-0939-6 EAN 9788020009395
  3. a b c Pospíšil. 1990. Ovocnictví. Mendelova Zemědělská Univerzita. Brno.
  4. Chen, C. L. et al. 2002. Neurotoxic effects of carambola in rats: The role of oxalate. Journal of the Formosan Medical Association. 101(5): 337-341.
  5. Li, J. H. et al. 1999. Experiment of fast propagation of Carambola in vitro. China-Fruits. Číslo. 4. Str. 37.