Austronéské jazyky

Austronéské jazyky
	Rozšíření austronéských jazyků. Červeně malajsko-polynéská větev, fialově všechny ostatní (formosanské).
Rozšíření	ostrovy jihovýchodní Asie, Malajsie, Vietnam a Kambodža, Madagaskar, Oceánie a Nový Zéland
Počet mluvčích	zhruba 350 milionů
Počet jazyků	zhruba 1000
Klasifikace	Austrické jazyky (sporné);
ISO 639-2	map
Dělení
Dělení	Formosanské jazyky; (několik samostatných větví na Tchaj-wanu) Malajsko-polynéské jazyky;

Austronéská jazyková rodina je jednou z hlavních světových jazykových rodin. Jazyky do ní náležícími se hovoří především na ostrovech jihovýchodní Asie, na Madagaskaru, na Novém Zélandu a v Oceánii. Pravlast těchto jazyků je na Tchaj-wanu, kde se proto také nachází většina jazykových větví této rodiny. Drtivá většina austronéských jazyků i mluvčích ovšem přísluší k malajsko-polynéské skupině, jež vychází z pajwanské větve tchajwanských jazyků.

Jedna z největších námořních migračních vln, během níž se austronéské jazyky rozšířily z Tchaj-wanu na ostrovy Tichého i Indického oceánu, započala pravděpodobně zhruba 4 tisíce let př. n. l. a završila se až v 8. století, kdy Maorové dorazili na Nový Zéland. Na samotném Tchaj-wanu jsou domorodé austronéské jazyky vytlačovány čínštinou, ovšem jazyky malajsko-polynéské větve patří naopak mezi nejpoužívanější jazyky světa. Například indonéština je úředním jazykem v Indonésii a jako dorozumívací jazyk ji používá až 200 milionů mluvčích, javánštinu používá jako rodný jazyk kolem 80 milionů mluvčích.

Spekuluje se o vzdálenější příbuznosti s austroasijskou jazykovou rodinou, případně i s rodinami hmong-mien a tajsko-kedajskou, s nimiž by mohly tvořit austrickou jazykovou nadrodinu.

Dělení

moderní dělení

Podle novějších systémů austronéské jazyky rozšířené mimo Tchaj-wan patří do malajsko-polynéské větve, zatímco formosanské (tchaj-wanské) jazyky tvoří několik samostatných větví. Jejich dělení se v jednotlivých systémech poněkud odlišuje:

podle Austronesian Basic Vocabulary Database (2008)

Podle ABVD se dělí na 8 základních větví, přičemž malajsko-polynéské jazyky jsou podskupinou paiwanských:^[1]

Severoformosanské jazyky (Tchaj-wan)
Kavalanské jazyky (Tchaj-wan)
Amiské jazyky (Tchaj-wan)
Siraya (Tchaj-wan)
Bunun (Tchaj-wan)
Puyuma (Tchaj-wan)
Tsou-rukaiské jazyky (Tchaj-wan)
- Tsouské jazyky (Tchaj-wan)
- Rukai (Tchaj-wan)
Paiwanské jazyky (Tchaj-wan)
- Paiwanština (Tchaj-wan)
- Malajsko-polynéské jazyky (ostatní)
  Pravděpodobný postup šíření austronéských jazyků
  - Sulu-filipínské jazyky (například filipínština)
  - Indo-melanéské jazyky (například indonéština, javánština, maorština)

podle Ethnologue.com

Podle serveru Ethnologue se dělí na 11 základních větví a malajsko-polynéské jazyky jsou jednou z nich:^[2]

Atayalské jazyky (Tchaj-wan)
Formosanské jazyky (Tchaj-wan)
- Paiwanické jazyky (Pazeh)
Severozápadoformosanské jazyky (Saisiyat) (Tchaj-wan)
Formosanské jazyky západních rovin (Tchaj-wan)
- Babuza
- Thao
Východoformosanské jazyky (Tchaj-wan)
Bunun (Tchaj-wan))
Puyuma (Tchaj-wan)
Tsouské jazyky (Tchaj-wan)
Rukai (Tchaj-wan)
Paiwanština (Tchaj-wan)
Malajsko-polynéské jazyky (ostatní)

tradiční dělení

V dnes již zastaralém tradičnějším dělení tvoří jednotlivé formosanské větve pouze podskupinu západoaustronéských jazyků:^[3]

Západní skupina
- indonéské jazyky
  - indonéština (bahasa Indonesia)
  - malajština (bahasa Melayu)
  - malajsiština (bahasa Malaysia)
  - minangkabauština
  - atežština (bahasa Aceh)
  - batačtina
  - dajacké jazyky
  - javánština (basa Jawa, cara Jawi)
  - sundština
  - madurština
  - balijština
  - sasačtina
  - bavština
  - bugijština
  - makasarština
  - tagalština-filipínština (Tagalog, Tagal, Pilipino)
  - kavalanština (Tchaj-wan)
  - severoformosanština (Tchaj-wan)
  - amisština (Tchaj-wan)
  - bununština (Tchaj-wan)
  - tsou-rukaiština (Tchaj-wan)
  - sirajaština (Tchaj-wan)
  - pujumština (Tchaj-wan)
  - paiwanština (Tchaj-wan)
  - visajština
  - ilokština
  - malgaština (fiteny Malagasy)
  - kokota

Východní skupina
- melanéské jazyky
  - fidžijština (Viti)
  - rotumština
  - mola
  - vanuatuština
- mikronéské jazyky
  - chamorro
  - nauruština
  - palauština
  - japština
  - trukština
  - karolínština
  - ponapeština
  - maršalština
  - gibertština
- polynéské jazyky
  - havajština
  - tahitština
  - maorština
  - samojština^[4]
  - futuna
  - tongánština (tonžšitna)
  - tuvalština
  - rorotongánština

Souvisící články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu austronéské jazyky na Wikimedia Commons
Klasifikace dle Filosofické fakulty Masarykovy univerzity
Stránky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy
Klasifikace podle Ethnologue

Zdroje

↑ http://language.psy.auckland.ac.nz/austronesian/research.php
↑ http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=89851
↑ Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků, Albatros, Praha, 1989.
↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo samojština.

[1] ttp://language.psy.auckland.ac.nz/austronesian/research.php

[2] ttp://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=89851

[3] Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků, Albatros, Praha, 1989.

[4] Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo samojština.

[1]

[2]

[3]

[4]

Jazykové rodiny

Evropa a jižní, západní a severní Asie	indoevropská • uralská • severozápadokavkazská • severovýchodokavkazská • kartvelská (jihokavkazská) • altajská • drávidská • čukotsko-kamčatská • jukagirská • dené-jenisejská • eskymácko-aleutská

východní a jihovýchodní Asie	sinotibetská • tajsko-kadajská (daická) • austroasijská • austronéská • japonsko-rjúkjúská • andamanská • hmong-mien (miao-jao)

Afrika a jihozápadní Asie	afroasijská (semito-hamitská) • nigerokonžská • nilosaharská • kojsanská

skupiny jazykových rodin a svazy	amerických indiánů • australských domorodců • papuánských domorodců • kavkazské

izolované jazyky